Do zimního slunovratu nám zbývá již méně než měsíc. Ačkoliv nejméně denního světla přináší skutečně právě den zimního slunovratu (letos sobota 21. prosince), nejčasnější západy slunce přicházejí již kolem 10. prosince, zatímco naopak východy slunce se budou opožďovat až do prvních lednových dnů.

V tabulce níže přinášíme přehled toho, jak ve vybraných českých městech přicházejí západy i východy slunce v některých klíčových dnech a jak se v tomto období vyvíjí celková délka dne.

Vybrána byla Praha, která leží na 50. rovnoběžce, jež půlí naši republiku zhruba ve dvě poloviny. V rámci Česka relativně jižněji položené místo představuje Brno, za oblasti položené dále na severu zase hovoří data z Liberce.

O délce dne geograficky rozhoduje zeměpisná šířka. Místa položená dále na jihu zažívají delší zimní dny, ale naopak kratší dny letní. Zároveň se zde slunce pohybuje po celý rok výše na obloze, přichází sem proto více sluneční energie. To platí pro severní polokouli, na jižní polokouli se mají věci přesně naopak.

V rámci daného časového pásma se na časech východu a západu slunce také výrazně projevuje umístění dané lokality ve východo-západním smyslu. To známe i v Česku - na východě republiky se oproti západu ráno dříve rozednívá a odpoledne/večer se dříve stmívá.

Proč se načasování nejpozdějších ranních východů slunce a nejdřívějších odpoledních západů slunce nekryje přesně s datem zimního slunovratu, jsme vysvětlovali zde: