Zprávy o počasí - Sledujte počasí naživo

Nejméně sedm lidí přišlo o život při sesuvu půdy v Ekvádoru. Zasažené městečko bylo téměř úplně zničeno. Pátrání po pohřešovaných osobách nadále pokračuje.

Sesuv půdy zasypal v pondělí večer čtvrť malého města Alausí, které se nachází v pohoří Andy v Ekvádoru. Při nehodě zemřelo nejméně sedm lidí. Dalších třiadvacet lidí bylo zraněno.

Vzhledem k tomu, že se v troskách s nejvyšší pravděpodobností stále nachází více než 50 lidí, počet obětí se může ještě zvýšit. Záchranné služby využívají k pátrání po dalších pohřešovaných záchranářské psy a drony. Jedenáct budov bylo při sesuvu půdy zcela zasypáno troskami a bahnem. Řada dalších domů byla vážně poškozena.

Spouštěčem sesuvu svahu byl silný déšť, který kraji přináší problémy už týdny. Na začátku měsíce byl na mnoha místech Ekvádoru kvůli nezvykle silným bouřkám vyhlášen dokonce výjimečný stav.

Městečko Alausí se nachází v nadmořské výšce kolem 2300 metrů v andské provincii Chimborazo, pojmenované podle místní sopky, která je zároveň nejvyšším vrcholem Ekvádoru. Země poblíž rovníku je poslední dobou zkoušena i přírodními katastrofami jiného charakteru. Před téměř deseti dny zemřelo při zemětřesení na jihu země nejméně 15 lidí. Zvláště těžce byla zasažena provincie El Oro na pobřeží Tichého oceánu.

Minulý týden se nad Kanárskými ostrovy odehrál zajímavý meteorologický jev. Nedaleko souostroví vznikly tzv. Kármánovy víry.  Tuto přírodní podívanou však bylo možné pozorovat pouze na snímcích z družic.

Poblíž Kanárských ostrovů se seskupily pásy oblačnosti do podivných, vírům podobných útvarů. Pozemští pozorovatelé nic zajímavého na nebi nespatřili, ale na záběrech ze satelitu tvořily tyto oblačné víry velkolepý obraz.

Fenomén se nazývá Kármánovy vírové stezky. Ty vznikají za správných podmínek na závětrné straně malých, ale hornatých ostrůvků. V případě souostroví patřícího Španělsku byl spouštěčem těchto zvláštních oblačných uskupení silný severovýchodní pasát. Pasáty jsou velmi stabilní větry v subtropických oblastech.

Když vítr obtéká vysoké sopky Kanárských ostrovů, vytvoří se v závětří dva protilehlé vzdušné proudy, které v pravidelných intervalech oscilují (kmitají) tam a zpět. Vznikající oblačnost pak tyto víry zviditelňuje. Nejvyšší z nich je sopka Pico de Teide, která měří 3700 m. Je nejvyšším bodem Kanárských ostrovů, ale i celého Španělska.

Zda se Kármánovy víry tvoří a jak přesně vypadají, závisí mimo jiné na topografii ostrova a rychlosti větru. Pokud je vítr příliš slabý, proudy vzduchu se bez turbulencí vracejí zpět za sopku. Pokud je proudění silné, nastávají turbulence a vznikají chaotičtější víry.

Nutno také zmínit, že pro tyto víry nejsou vhodné podmínky všude, například na plochých ostrovech. Pak nevznikají potřebné turbulence ke vzniku tohoto jevu. Kromě těchto zajímavostí nabízí Kanárské ostrovy příjemně mírné klima po celý rok. Proto jsou také oblíbenou destinací nejen pro české turisty.

Ve středu přes naše území bude přecházet teplá fronta, která otevře cestu teplejšímu vzduchu. V dalších dnech budou teploty nadále růst a v západním proudění budou přes naše území přecházet jednotlivé frontální systémy směrem k východu. Během víkendu k nám začne po zadní straně tlakové níže nad východní Evropou proudit studený vzduch od severu a do střední Evropy se začne zvolna rozšiřovat oblast vyššího tlaku od severozápadu.

Středa nám přinese oblačnou až zataženou oblohu, od západu se bude do Čech rozšiřovat slabé sněžení, které bude postupně přecházet v déšť. Teploty se již vyšplhají na 6 až 10 stupňů, v 1000 metrech na horách zůstanou teploty kolem nuly, na Šumavě již v přílivu teplejšího vzduchu mohou teploty vyšplhat až ke 4 stupňům. Vítr povane slabý až mírný jihozápadní.

Při zatažené obloze se od západu na většinu území ve čtvrtek rozšíří občasný déšť, k večeru bude srážek i oblačnosti ubývat. Noční a ranní teploty poklesnou na hodnoty mírně nad nulou, odpolední maxima se vyšplhají na 12 až 16 stupňů. Vítr povane mírný až čerstvý jihozápadní.

V pátek čekáme oblačno až zataženo, od západu během dne opět začne přibývat oblačnosti a srážek. Ranní minima již zůstanou v intervalu mezi 8 až 4 stupni, odpolední maxima se vyšplhají na 12 až 17 stupňů, v severozápadní polovině Čech se však již bude ochlazovat, zde teploty zůstanou jen maximálně do 12 stupňů. Vítr povane nejčastěji mírný západní.

Oblačnou až zataženou oblohu s občasným deštěm nebo přeháňkami přinesou i oba víkendové dny. Zejména během neděle se však začne snižovat hranice sněžení postupně až do středních poloh. Zatímco sobotní ráno bude velmi teplé, když minima poklesnou na zhruba 10 až 6 stupňů, v neděli ráno se již teploty budou pohybovat kolem nuly. Sestupný trend bude pokračovat i v odpoledních teplotách, ze sobotních 10 až 14 stupňů poklesnou teploty na maximálně 5 až 10 stupňů v neděli. Ochlazování přitom bude postupovat od severozápadu, v oba dny tak čekáme mírně vyšší teploty zejména na jižní Moravě. Vítr povane čerstvý západní a postupně se bude stáčet na severozápadní až severní. Na horách opět začne přibývat sněhu.

Z počátku nového týdne k nám opět zavítá zima. Zejména pondělí a úterý budou typické oblačnou oblohou s přeháňkami, které budou sněhové i v nejnižších polohách. V noci a po ránu se budeme opět setkávat s mrazivými teplotami, nejčastěji v rozmezi 0 až -5 stupňů. Závratně vysoká nebudou ani odpolední maxima, nejčastěji teploty zůstanou jen mírně nad nulou. A pocit tepla bude snižovat i čerstvý severní vítr.

Teploty se začnou v průběhu týdne opět zvyšovat, zdá se však, že oteplování bude spíše pozvolné. Odpolední teploty se budou často pohybovat v intervalu mezi 5 až 12 stupni. Na obloze k tomu bude panovat spíše velká oblačnost s občasnými přeháňkami. Sněhové srážky se opět odsunou spíše do vyšších poloh.

Sucho ve Španělsku nyní trvá třetím rokem. V jižních partiích země přetrvává dokonce už od roku 2015. Některé vodní nádrže jsou plné jen z deseti procent.

Nedostatek vody mohou lidé pocítit zejména v jižním Španělsku kolem Sevilly a Málagy. Tamní farmáři mají na několik týdnů zákaz čerpat vodu na svá pole. Mnoho zemědělských oblastí již zcela vyschlo. Tento region je pro střední Evropu například významným dodavatelem zeleniny. Jednou z možností jak situaci zachránit, by byla zařízení na odsolování mořské vody. Nicméně výstavba takových zařízení je finančně i časově náročná. Místo toho se nadále čerpá podzemní voda, což situaci jen zhoršuje.

V Seville spadlo od prosince do konce března pouhých 20 litrů srážek na metr čtvereční. Dlouhodobý průměr pro tuto oblast za uvedené časové období je přitom v rozmezí 120 až 160 litrů. V okolí Malagy byli obyvatelé v minulosti běžně zvyklí na vydatnější deště, zejména v prosinci.

Nejen na španělské pevnině, ale i na Baleárském ostrově Mallorca byl v zimě nedostatek srážek. Na konci února tam ale vydatně pršelo, na horách dokonce napadl sníh. To pomohlo k alespoň částečnému zmírnění sucha v tamní oblasti.

Úbytek vody v jižních částech Evropy je velmi výrazný a budoucí vývoj nenaznačuje zlepšení. Podle některých odborníků se nedá ani vyloučit, že se jednou povedou války o vodu. Dvaadvacátého března jsme si připomínali Světový den vody. Podívejte se do našeho článku, v čem je pro nás voda a její ochrana tak důležitá.

V momentálním přílivu studeného a vlhkého vzduchu od severu jsme se z hlediska počasí vrátili z konce března spíše na konec února. Venku se prohánějí sněhové přeháňky, fouká studený severák a teploty se pohybují jen slabě nad nulou. Ve večerních a ranních hodinách se přidá další zimní projev, a sice silnější mráz. Ten může poškodit květy a mladé lístky.

Úterní ráno mnohde překvapilo novou sněhovou pokrývkou. Aspoň poprašek sněhu ležel na velké části území, včetně většiny nížin v Čechách. Během dne přeháňky mírně ustávaly a ve větší míře přetrvávaly pouze v pohořích na severu a severovýchodě naší země. V horských polohách přitom připadlo i více než 10 centimetrů nového sněhu. V nížinách sníh napadlý z nočních a ranních hodin při slunečním svitu a teplotách nad nulou rychle tál. Pocitovou teplotu však velmi výrazně snižoval čerstvý nárazovitý severozápadní vítr. Vítr je nejsilnější ve východní polovině území, kde jeho nárazy přesahují i rychlosti 70 km/h.

Protože bude večer vítr slábnout a oblaků bude ubývat, vznikne ve studeném severním proudění ideální příležitost pro významnější pokles teplot v nočních hodinách. To je v období, kdy již vlivem předchozího teplého počasí předčasně rozkvetlo velké množství dřevin, pro květy velký problém. Květy stromů jsou nejvíce náchylné na působení mrazu ve fázích začátku kvetení a plného rozkvětu. Například květy meruněk poškozuje již slabší mráz kolem -2 °C, květy broskvoní jsou mírně odolnější, nebezpečí pro ně představuje zhruba teplota -4 °C a méně.

V noci na středu budou teploty na našem území klesat na -1 až -5 °C. Tepleji bude v Čechách, kde k ránu v souvislosti s teplou frontou bude přibývat oblačnosti. Naopak ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde zůstane jasná obloha až do ranních hodin, mohou teploty klesat až k -7 °C.

Pokud jsou samotné květní pupeny před rozpukem nebo v mírném rozpuku, zvládnou vzhledem k přítomnosti ochranné vrstvy i silnější mrazy velmi dobře. Nejnáchylnější jsou naopak již hotové drobné plůdky. Těm vadí vzhledem k velkému obsahu vody již jakákoliv teplota byť i jen pár desetin pod nulou. Silnější mrazy škodí i mladším rostlinám či drobným lístkům. Voda obsažená v rostlinném těle zamrzne a vzniklé ledové krystalky poškodí rostlinné buňky, což je nevratná škoda. Dlouhodobý chlad na jaře velmi škodí také včelám. Ty při teplotách pod 10 °C vůbec nevylétají a pokud taková situace trvá na jaře více dnů, mohou včely velice hladovět.

Protože s nepříznivými jarními mrazíky má lidstvo již bohaté zkušenosti, byla vynalezena řada způsobů k jejich ochraně. Mezi nejprostší způsoby se řadí prosté zakrytí květů netkanou bílou textilií. Stromy totiž, podobně jako drtivá většina živých organismů, produkují svým metabolismem určité teplo, které díky zakrytí stromu textilií tolik neuniká do okolí a kolem stromů (květů) se vytvoří ochranná tepelná vrstva. Mezi další způsoby patří zakládání ohňů pod stromy, kdy se spoléhá na oteplující efekt stoupajícího dýmu. Mezi velmi účinné a přitom jednoduché metody patří také postřik stromů vodou, ideálně ve formě mlhy nebo velmi drobných kapek. Na listech a květech se tak vytvoří souvislá vodní vrstvička, která při poklesu teplot pod nulu vytvoří výborný izolant - led.