Zprávy o počasí - Sledujte počasí naživo

Na samém severu Skandinávie se v tyto dny poprvé připomněla zima. Místní kraje jsou sice drsným podnebím pověstné, tak husté sněžení v tuto roční dobu zde však zvykem nebývá.

Sever Švédska ve čtvrtém zářijovém týdnu, ještě v době trvání astronomického léta, překvapil silný příval sněhových vloček. Sněhu takto brzy napadlo dokonce tolik, že v okolí severošvédského města Kiruna působil dopravní komplikace a chaos.

Sněhová nadílka obyvatele severního Švédska překvapila. Ačkoliv zima bývá v tomto kraji kolem severního polárního kruhu tuhá a dlouhá, přeci jen v září ještě obvykle spí. Protože většina smluv na zimní práce zde ještě ani na konci září není uzavřená, zjistili obyvatelé severošvédského města, že když se jednoho zářijového rána probudí do sněhobílého dne, nemá jim kdo od sněhu vyčistit chodníky a ulice. To zákonitě vede k chaosu. V Kiruně se na jeden den zcela zastavila autobusová doprava a například mnohé děti přišly o svůj jediný způsob přepravy do školy.

Řadu řidičů zaskočila náhlá zimní návštěva také proto, že stále ještě neměli přezuté letní pneumatiky. Úřady v Kiruně své obyvatele vyzývaly, aby v den nečekaného sněhového nadělení pokud možno zůstávali doma.

Níže se můžete podívat, jak sněžení nad severem Skandinávie viděl náš Meteoradar. Sněhové srážky se na našem Meteoradaru odlišují fialovorůžovým zbarvením srážkového pole.

Sněhové vločky se ve středu 20. září objevovaly i jinde na severu Skandinávie, sněžení však nebylo nikde tak intenzivní jako právě v okolí Kiruny, kde napadlo téměř 40 centimetrů sněhu a jedná se tam tak o nový rekord zářijové sněhové pokrývky - jinými slovy, v historii zdejších měření zde v září ještě tolik sněhu nikdy nebylo.

Silné sněžení se na severu Skandinávie objevilo díky náhlému a prudkému vpádu studeného vzduchu od severu do těchto končin. Studený vzduch se však příliš daleko nedostal a jižní partie Skandinávie si uchovávaly výrazně teplejší počasí. Vydatné srážky zde vznikaly mimo jiné také jako důsledek přítomnosti tak výrazného teplotního kontrastu na poměrně malém území.

V letošním září, které je výrazně teplotně nadprůměrné na většině území Evropy, se tak jedná o velmi zajímavou anomálii. Ani ta však nebude mít dlouhého trvání - s příchodem astronomického podzimu se i na sever Skandinávie vrátí teploty vysoko přes 10 stupňů a napadnutý sníh tak rychle roztaje.

Kiruna je nejsevernějším švédským městem. Toto dvacetitisícové sídlo již leží za severním polárním kruhem a v období kolem zimního slunovratu zde vůbec nevychází slunce. Panuje zde subarktické, poměrně suché podnebí s dlouhými a tuhými zimami a velmi krátkými, ale teplými léty.

Když vám během blížící se bouřky vstávají chlupy a vlasy, znamená to, že jste ve velmi nebezpečné situaci a přímo v ohrožení života. Proč tomu tak je?

Na internetu se objevilo video, které bylo pořízeno na poušti Turfanu v Číně. Vidíme v něm turisty, kterým vstávají vlasy na hlavě. Jev sice vypadá zajímavě a směšně, ale o nic vtipného nejde, ​​jelikož se jedná o znamení, že mohou každou chvíli přijít o život.

K tomuto fenoménu dochází, když je vzduch plný elektrických nábojů a souvisí s blížící se bouřkou. Otevírají se tím vodivé kanály, kterými se blesky šíří z mraků na zemský povrch.

Když nám stojí chlupy nebo vlasy, mohou nás dělit pouhé vteřiny od zásahu bleskem, který obvykle končí tragicky. Elektrický výboj si v tu chvíli již ,,hledá" nejvhodnější cestu a s vysokou pravděpodobností udeří hodně blízko.

Při tomto jevu musíme okamžitě najít bezpečný úkryt. Pokud se zrovna nacházíme v otevřeném prostranství, je nutné se pokusit dostat alespoň do nějaké prohlubně a zaujmout bezpečnostní polohu v podřepu a odhodit veškeré kovové předměty.

Během pátečního dne přes naše území postupuje zvlněná studená fronta, která přináší ochlazení, zvětšenou oblačnost i déšť. Zkraje nového týdne se nadvlády opět chopí oblast vysokého tlaku vzduchu, která k nám po své přední straně postupně opět začne posílat teplé jihozápadní proudění.

V pátek na našem území převládá počasí s velkou oblačností a občasným deštěm vzhledem k příchozí studené frontě na naše území od západu. Na východě našeho území zpočátku ještě převládá až polojasno. Nejvyšší denní teploty v pátek dosáhou na 17 až 22 stupňů, na východě a jihovýchodě až 26 stupňů. V 1000 metrech na horách se páteční teploty pohybují mezi 13 stupni v západní polovině země až 17 stupni ve východní polovině země. Vítr vane slabý až mírný a postupně se s příchodem fronty stáčí na západní až severozápadní.

V sobotu čekáme většinou oblačnou až zataženou oblohu, zejména východě území s deštěm. V Čechách v průběhu dne naopak od západu až severozápadu začne srážek ubývat a oblačnost se bude protrhávat až na polojasno. Ranní minimální teploty v sobotu poklesnou k 16 až 11 stupňům, odpolední maxima se budou šplhat většinou k 15 až 19 stupňům, v severozápadní polovině Čech při polojasnu až k 21 stupňům. Vítr povane v sobotu převážně slabý až mírný od západu až severozápadu.

V neděli již čekáme převážně jasno až polojasno, odpoledne místy přechodně až oblačno a ojediněle s přeháňkami. Ve východní polovině území bude ještě převažovat oblačná až zatažená obloha s občasným deštěm nebo přeháňkami. Nedělní noční minimální teploty poklesnou k 10 až 6 stupňům, na východě při zvětšené oblačnosti k 10 až 12 stupňům. V údolních polohách Čech mohou ranní minimální teploty poklesnout až ke 4 stupňům. Odpolední maxima se vyšplhají k 16 až 20 stupňům, zejména v Čechách při delším slunečním svitu až k 22 stupňům. Vítr povane převážně slabý až mírný od severu až severozápadu.

V pondělí čekáme jasno až skoro jasno, na východě ještě zejména zpočátku přechodně polojasno až oblačno a ojediněle se slabými přeháňkami. Ranní minimální teploty poklesnou k 9 až 5 stupňům, na východě a jihovýchodě ke 14 až 10 stupňům. Odpolední maxima se v pondělí vyšplhají k 19 až 24 stupňům.

V dalších dnech nového týdne bude převládat slunečné počasí. V ranních a dopoledních hodinách se budou ojediněle, v některé dny místy, vyskytovat mlhy nebo nízká oblačnost, které se do poledne budou rozpouštět.

Ranní minimální teploty se ustálí mezi 13 až 9 stupni, v údolích budou minimální teploty klesat až k 6 stupňům. Odpolední maxima budou v teplém jihozápadním proudění dosahovat až na 22 až 27 stupňů.

Australská národní hydrometeorologická služba (The Bureau of Meteorology) vydala v těchto dnech oznámení o oficiálním začátku klimatického jevu El Niño. V zemi klokanů o sobě totiž tento jev dává vědět právě nyní, kdy zde panuje nezvykle časná jarní vlna horka.

Nezvykle časný příchod horkého počasí v Austrálii, kde si v září podává ruku zima s jarem, vedl místní meteorology k vyhlášení oficiálního nástupu klimatické fáze El Niño.

Již zhruba poslední týden se zejména jih a východ země potýkají s nezvykle vysokými teplotami vzhledem k tomu, že zde teprve začíná jaro.

Na některých místech teploty soustavně vystupují asi 10 až 16 stupňů nad teploty zde v září běžné. V Austrálii již během této jarní horké vlny byly zaznamenány teploty mezi 36 až 39 stupni a teploty přesahující 30 stupňů měří i v největším australském městě Sydney, kde se zkraje jara maximální denní teploty pohybují nejčastěji kolem 20 stupňů. Závěr týdne sem nicméně přináší určité ochlazení.

Zatímco horko přichází v nadbytku, srážek se naopak příliš nedostává. To vede k rostoucímu riziku vzniku požárů. Například v jižních oblastech australského státu New South Wales situaci zhoršuje také pravidelně se vyskytující silný vítr. V oblasti muselo být z bezpečnostních důvodů uzavřeno na dvacet škol. .

El Niño za svého působení vždy pro Austrálii představuje hrozbu extrémně vysokých teplot a dlouhých epizod suchého počasí, které dohromady významně podporují vznik divokých požárů vegetace během jižních letních měsíců.

Světová meteorologická organizace (The World Meteorological Organization, zkráceně WMO) již v průběhu letošního července potvrdila, že podmínky v tropickém Pacifiku odpovídají příchodu fáze El Niño. Děje se tak po zhruba čtyřleté pauze, kdy poslední fáze El Niño panovala v letech 2018/2019, kdy byla však výrazně slabší než předtím v letech 2015/2016.

Ovlivněna přitom ani zdaleka nezůstane jen Austrálie, ale bez nadsázky celý svět. Některé světové regiony jsou však na nástup této klimatické fáze obzvláště citlivé - někde se přechodně výrazně zvýší srážky, jinde naopak nastane nezvyklé sucho. Prakticky po celém světě se pak zvýší teploty.

Vlády po celém světě jsou nyní vyzývány k tomu, aby se na příchod nezvyklého počasí se silnými projevy připravovaly. Je třeba mít na paměti, že přirozené projevy El Niña jsou v této době stupňovány globální klimatickou změnou a v nadcházejících měsících tak můžeme svědčit výrazně extrémnějším meteorologickým událostem než v předchozích instancích.

Opačnou, chladnější fází El Niño (španělsky "chlapeček") je fáze La Niña (španělsky "holčička"), během níž bývají povrchové teploty oceánu ve středovýchodní tropické části Tichého oceánu asi o 4 stupně nižší, než je normál. Také La Niña výrazně zasahuje do chodu počasí na celém světě.

Proč by se během bouřky za žádných okolností neměli lidé pohybovat po pláži a nebo lézt do vody? Na sociálních sítích nyní koluje dramatické video z Mexika, na kterém je vidět úder čárového blesku po kterém zemřely dvě osoby.

Každá bouřka, i ta nejslabší, může být potenciálně nebezpečná a může člověka ohrozit na životě. Nejvyšší riziko zásahu bleskem je na otevřeném prostranství, na kopcích, v okolí stožárů vysokého napětí a pod osamocenými stromy. Blesk si hledá vždy tu nejkratší a nejvodivější cestu do země.

Záznam vznikl na jedné pláži v Mexiku. Dva turisté podcenili přicházející bouřku, odkládali úprk do bezpečí na poslední chvíli a to se jim stalo osudným. Blesk je za přihlížení ostatních návštěvníků pláže na místě zabil. Osobám v ten moment tělem proudil obrovský elektrický proud, který jim způsobil těžké popáleniny a zástavu srdce.

Uvedený videozáznam by měl sloužit jako varování, že bouřky není radno podceňovat a je nutné vždy a včas vyhledat bezpečný úkryt! Ten by se měl opouštět až půl hodiny po posledním hromu, jelikož bleskový výboj může nečekaně udeřit až 50 km od jádra bouřky.

Jak co nejvíce eliminovat riziko zásahu bleskovým výbojem a kde bouřku bezpečně přečkat, když nás zastihne ve volné přírodě? Tomuto tématu jsme se věnovali v jednom z našich článků.