Do zimního slunovratu již zbývá méně než jeden měsíc. Celková délka dne se do té doby v Česku v průměru zkrátí o další asi půlhodinu. Tento úbytek denního světla však již odpoledne téměř nepocítíme, zatímco rána se naopak ještě stanou citelně temnější. Proč tomu tak ale je?

Kolem 25. listopadu v Česku začínají ta nejtemnější odpoledne - slunce v průběhu posledního listopadového týdne a celého měsíce prosince zapadá nejdříve z celého roku. Zajímavé však je, že s počátkem prosince se zkracování odpoledního světla prakticky zastaví, zatímco ranního světla ubývá až do prvních lednových dnů.

Příčinou tohoto zdánlivého rozporu je drobný nesoulad mezi časovým úsekem, který si pro délku jednoho dne vyhradilo lidstvo (za každých okolností přesně 24 hodin) a dnem slunečním, který se během roku nepatrně mění a od přesných 24 hodin může mít odchylku až 20 sekund.

Sluneční den definuje časový úsek, který slunce potřebuje k tomu, aby se od pravého poledne jednoho dne dostalo do pravého poledne dne následujícího. V pravé poledne slunce dosáhne nejvyššího bodu na obloze v daný den.

V průběhu roku totiž dochází k tomu, že se slunce při své zdánlivé pouti po zemské obloze pohybuje nejen ve smyslu severo-jižním, ale také, i když to výrazně méně, ve smyslu východo-západním.

Právě v období slunovratů je sluneční den až o 20 sekund delší než přesných 24 hodin. Začíná se tak projevovat to, že aby se slunce mohlo vrátit zpět do bodu pravého poledne, potřebuje na to více času, což postupně posouvá čas východu i západu slunce. Tento nepoměr se pak obrací až do jarní/podzimní rovnodennosti, kdy je sluneční den naopak asi o 20 vteřin kratší než přesných 24 hodin.

V červnu pak pozorujeme podobnou situaci, kdy nejdřívější východy slunce nastávají již asi týden před samotným slunovratem, zatímco na nejpozdější západy slunce si počkáme ještě několik dnů po samotném letním slunovratu.