Srpnové dění na obloze: Dva superúplňky a plno padajících hvězd

V srpnu bude na obloze opravdu rušno. Velmi vzácně se povede v jednom kalendářním měsíci pozorovat hned dva superúplňky. Uprostřed měsíce nás pak čekají padající hvězdy v podání Perseid neboli "Slz svatého Vavřince".

Rok 2023 si pro nás připravil celkem čtyři superúplňky - a hned dva z nich nás čekají právě v srpnu. První srpnový den ve 20:31 hodin nastává takzvaný jeseteří superúplněk ve znamení Vodnáře.

K superúplňku dochází, když se sejde načasování fáze úplňku s momentem, kdy se Měsíc na své oběžné dráze nachází nejblíže planetě Zemi. Měsíc kolem naší planety totiž obíhá po dráze ve tvaru elipsy, pohybuje se tak mezi perigeem, tedy přízemím (Měsíc je Zemi nejblíže), a apogeem, odzemím (Měsíc je od Země nejdále). Oba srpnové úplňky nastanou v okamžiku, kdy se Měsíc bude nacházet právě v perigeu na své dráze.

Druhý srpnový úplněk, který nastane 30. srpna, nese také označení modrý. Pocty tohoto označení se dostane jen kterémukoliv druhému úplňku v daném kladendářním měsíci. To se však stává poměrně výjimečně a tato skutečnost se propsala i do angličtiny, která používá výraz "once in a blue moon" k vyjádření výjimečnosti nebo vzácnosti. V češtině místo výrazu "jednou za modrý měsíc" používáme spíše úsloví "jednou za uherský rok".

A jak daleko se bude Měsíc od naší mateřské planety při srpnových superúplňcích nacházet? V úterý 1. srpna nás od Měsíce bude dělit vzdálenost zhruba 357 530 kilometrů, 30. srpna to pak bude dokonce jen 357 344 kilometrů - a tehdy se bude také jednat o největší přiblížení Měsíce v úplňku k naší Zemi. První letošní superúplněk nastal v červenci, poslední, čtvrtý superúplněk nastane v září.

A pak jsou tu nádherné padající hvězdy. Snad ten nejvýznamnější z meteorických rojů, který probíhá každoročně od 17. července do 24. srpna, vrcholí v noci na 12. srpna.

Perseidy jsou vlastně úlomky komety Swift-Tuttle, které při průchodu zemskou atmosféru hoří a odpařují se a produkují přitom jasné, bělavé světlo. Ve svém nejaktivnějším období mohou Perseidy vyprodukovat i více než 100 padajících hvězd za jednu hodinu.

Na počátku 90. let, kdy se kometa Swift-Tuttle nacházela nejblíže Slunci, bylo možné pozorovat i více než 300 padajících hvězd za hodinu.

V češtině se Perseidům přezdívá také Slzy svatého Vavřince podle světce, který slaví 10. srpna svátek.

Letos nastává 16. srpna novoluní, za jasné oblohy tak nebudou padající hvězdy rušeny jasným měsíčním světlem.

Mimo výše zmíněné události nás potěší také dvě planety naší sluneční soustavy. Merkur dosáhne 10. srpna své maximální východní elongace. To znamená, že pohledem ze Země dosáhne Merkur své největší úhlové vzdálenosti od Slunce a přitom jeho východ i západ nastává později než východ a západ slunce.

Merkur tak bude možné pozorovat na západním horizontu večerní oblohy asi hodinu po západu slunce. Merkur se bude jevit jako velmi jasná, bíložlutě zářící hvězda, jejíž krásu je možné zachytit pouze během krátké chvíle po západu slunce.

27. srpna se dostává planeta Saturn do opzice se Sluncem. Z hlediska nás, pozorovatelů se tak bude Saturn nacházet přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Saturn se do opozice se Sluncem dostává jen jednou za několik let a v tu dobu se také nachází nejblíže Zemi.

Druhá největší planeta sluneční soustavy tak bude krásně viditelná po celou noc a s pomocí dalekohledu dobře vynikne i chlouba Saturnu, jeho význačné prstence.

Srpen tak bude pozorování noční oblohy opravdu přát. Příhodné pro nerušené pozorování dění na noční obloze je také to, že v srpnu se již znatelně prodlužují noci, ale přesto velmi často právě v srpnu panují nejvyšší teploty v roce. Často se tak můžeme nočnímu obdivování tajemné vesmírné krásy oddávat jen v lehkém svetru nebo se slabší dekou. A ačkoliv se to v těchto dnech nemusí zdát, dlouhodobě patří srpen spolu se zářím mezi ty nejméně oblačné měsíce v roce. Šance na jasnou noční oblohu jsou tak poměrně velké.