V červnu na většině území České republiky vůbec nenastává astronomická noc. V období kolem slunovratu totiž Slunce nezapadá více než 18 stupňů pod obzor. Díky tomu nelze provozovat některá astronomická pozorování, protože je vidět méně hvězd.

Západ slunce nikdy neprobíhá okamžitě, jako když sepneme spínač. Fázi, kdy je stále ještě dobrá viditelnost i po západu, nazýváme občanským soumrakem. Při něm jde ještě například číst knihy.

Díky náklonu zemské osy je období června zajímavé tím, že během něj na některých místech nenastává tzv. astronomická noc, ale jen astronomický soumrak. Čím více se posouváme na sever našeho území, tím kratší a světlejší noc zažijeme.  Například ve Šluknovském výběžku nenastává astronomická noc již od konce května. Naopak na jih od našich hranic na Slovensku či v Rakousku se astronomická noc vyskytuje po celý rok. Například v Bratislavě trvá jen od 0:19 do 1:28,  skutečná noc je zde tedy velmi krátká.

Na sever od našich hranic je situace opačná. Za polárním kruhem v době slunovratu Slunce nezapadá vůbec. Přibližně od 60. rovnoběžky celou noc trvá jen občanský soumrak a je světlo, takové noci nazýváme bílé.

Astronomické léto začne letos v sobotu 21. června ve 4 hodiny a 42 minut, kdy Slunce vstoupí do znamení Raka. Den bude nejdelší a noc nejkratší. Poté se začnou dny pomalu opět zkracovat až do zimního slunovratu, který letos nastane 21.prosince v 16 hodin a 2 minuty.