Pokud se nacházíte v Česku, tak vám ve dnech kolem 12. října nad hlavou pravděpodobně létají kvanta saharského písku. To samo o sobě není zvláštní ani tak jako spíše směr, z něhož k nám písečné částice tentokrát putují. Ačkoliv jejich původ je na jih od nás, v oblasti Sahary, rozdováděné proudění nad Evropou je k nám po dlouhém cestování posílá velmi neobvykle od severozápadu!

Poté, co částice pouštního písku rozvířily silné větry nad severem Afriky, putovaly přes Kanárské ostrovy, západní a severozápadní Evropu, až začaly svůj směr stáčet nad Britskými ostrovy, aby se pak vydaly nad Německo a přes Česko a pak dále opět na jih a jihovýchod Evropy.

Saharský písek předtím, než dosáhnul na území České republiky, tentokrát podniknul opravdu strastiplnou cestu.

Služba The Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která se věnuje měřením a průzkumu atmosféry a zabývá se také monitoringem kvality ovzduší, zřetelně potvrzuje výskyt saharského písku nad Evropou v posledních dnech. Nad Českou republikou koncentrace saharského písku v ovzduší vrcholí během čtvrtku 12. října.

Dle našeho indexu kvality ovzduší (Air Quality Index - AQI), který můžete v naší aplikaci pro svou lokalitu nalézt pod záložkou "Kvalita ovzduší" v panelu pod informacemi o počasí, UV indexu a pylové zátěži, má přítomnost písečného prachu v atmosféře také dočasně zhoršit kvalitu našeho ovzduší.

Písečný prach je totiž stejně tak škodlivý jako i každý jiný prach. Drobné prachové částice mají schopnost pronikat až hluboko do plicních sklípků nebo dokonce i do našeho krevního řečiště. Prachové částice na sebe navíc mohou vázat nejrůznější toxické znečišťující látky z ovzduší, čímž na sebe také převezmou jejich toxickou povahu.

Pokud je koncentrace pouštního písku v ovzduší obzvláště vysoká, můžeme pozorovat zanášení povrchů vrstvou písku. Písečné stopy po sobě rovněž po zaschnutí zanechávají kapky deště, které písek z ovzduší vymyly.

V neděli 8. října dorazil ve velkém množství písečný prach na Kanárské ostrovy v podobě mohutné písečné bouře, kterým na Kanárských ostrovech přezdívají Calima. Na Kanárských ostrovech však saharský písek své putování teprve začínal. Silné jižní proudění částečky písku posílalo dále na sever, až nad kontinentální Evropu.

Písečná clona dokonce později v týdnu po přechodu Francií překonala i Atlantský oceán, aby zavítala nad Britské ostrovy. Tam se začala stáčet a zamířila si to nad Německo, Polsko nebo Česko.

Protože ve čtvrtek, kdy se písečná clona dostala také nad Českou republiku, naše území přechází slabá studená fronta od severozápadu, na níž se místy vyskytuje i slabý déšť, může tento déšť nabývat dokonce podobu takzvaného "krvavého deště", který díky tomu, že vymývá částečky písku z ovzduší, získává často hnědočerveného nebo "krvavě rudého" zbarvení.