Přichází duben: Měsíc bláznivého počasí, pampelišek a také rychlého rozpuku přírody.

Začíná nám čtvrtý měsíc v roce a druhý měsíc meteorologického i astronomického jara, krásný duben. Duben je měsícem, kdy jaro již je v plném proudu a příroda se již opravdu probouzí. Jedná se o měsíc, kdy se setkává léto se zimou a trochu se někdy i přetahují o nadvládu. Duben je tedy typický velmi nestálým a rozkolísaným počasím, takzvaným aprílem.

Český název měsíce se odvozuje od dubů, kterým v tento měsíc začínají obvykle rašit listy. Velké množství indoevropských jazyků, včetně například angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny nebo i slovenštiny, převzalo název tohoto měsíce z latinského Aprilis. Zde se původ tohoto jména přisuzuje řecké bohyni lásky, sexu a plodnosti, Afroditě (Aphrodite - Aprilis). Právě její klíčové oblasti, tedy rozmnožování, láska a nový život, jsou atributy související s jarním obdobím.

Slunce se během prvních dvou dubnových dekád nachází ve znamení Berana, ve třetí dubnové dekádě vchází do znamení Býka. Během měsíce dubna nadále dochází k výraznému prodlužování dne a růstu výšky slunce nad obzorem. Na padesáté rovnoběžce, kolem níž se rozprostírá většina území České republiky, se za tento měsíc prodlouží den v průměru o jednu a tři čtvrtě hodiny.

Na padesáté rovnoběžce činí prvního dubna výška slunce nad obzorem v pravé poledne (to v období letního času na našem území nastává kolem jedné hodiny odpoledne) 44 stupňů, v poslední dubnový den to je již 55 stupňů. Dubnová výška slunce a délka dne koresponduje s obdobím zhruba od poloviny září do poloviny srpna, tedy období pozdního léta.

Díky stále většímu příkonu energie od slunce během dubna samozřejmě rostou i teploty. Většinou se již objevují první dny s teplotami přes 20 stupňů, ojediněle ve druhé polovině měsíce, zejména v posledních desetiletích, i letní dny s teplotami přes 25 stupňů.

Na druhou stranu severní oblasti mají v dubnu stále ještě poměrně velké zásoby studeného vzduchu ze zimního období, proto může severní proudění v dubnu znamenat pokles teplot i hlouběji pod nulu a sněhové srážky i v nížinách.

Protože je v dubnu již poměrně silné slunce, stoupají během dne teploty již poměrně vysoko. Na druhou stranu v noci, která je ještě poměrně dlouhá, klesají díky stále ještě značně prochlazenému zemskému povrchu teploty často ještě k nule. Svědčíme tedy velkému rozpětí teplot mezi dnem a nocí.

V dubnu již také stále častěji přicházejí bouřky letního charakteru. Trávníky se již začínají zelenat, vykvétají ty druhy rostlin, které potřebují delší dny a vyšší teploty, ale zároveň zůstávají odolné ranním mrazíkům. Vykvétají mnohé ovocné dřeviny, například třešně nebo meruňky. Velké množství dřevin se již ve druhé polovině měsíce také olisťuje.

Přesné načasování květu i plného olistění jednotlivých rostlinných druhů se však každým rokem výrazně mění v závislosti na průběhu počasí - například letos vzhledem k velmi teplému počasí rozvoj vegetace probíhá s výrazným předstihem.

Jak bylo řečeno, sníh se v dubnu může přechodně objevit i v nížinách. Od středních poloh je výskyt dubnového sněhu prakticky každoroční záležitostí, v našich nejvyšších horských polohách pak v některých letech může právě v první polovině dubna dokonce i vrcholit výška sněhové pokrývky.

Nejvyšší dubnová teplota na našem území byla zaznamenána v dubnu 2012, kdy se v závěru měsíce dokonce vyskytovaly i tropické teploty. V Plzni a Brandýsi nad Labem - Staré Boleslavi tehdy byla 29. dubna shodně naměřena teplota 31,8 °C. Naopak nejnižší dubnová teplota byla zaregistrována 9. dubna roku 2003 v šumavské obci Horská Kvilda, kdy zde rtuť teploměru klesla až na mrazivých -22,0 °C.

Podívejme se na některé klasické dubnové pranostiky: