Mlha dokáže během noci zahalit krajinu a někdy omezit dohlednost na méně než jeden kilometr. Ve skutečnosti jde o oblak, který se dotýká zemského povrchu. Tvoří ho drobné vodní kapičky nebo někdy i ledové krystalky rozptýlené ve vzduchu.

Ke vzniku mlhy dochází, když se vlhký vzduch u země ochladí na teplotu rosného bodu. Vodní pára začne kondenzovat a vytvářet drobné kapičky. Způsobů, jak se vzduch může ochladit, je však několik.

Rozeznáváme různé druhy mlh: Mezi ně patří radiační, advekční, orografické nebo z promíchávání vzduchu, vypařování či městské.

Například radiační mlha vzniká při nočním ochlazování zemského povrchu, který vyzařováním ztrácí teplo. Od něj se následně ochlazuje i přilehlý vzduch. Vhodné podmínky představuje slabý vítr nebo bezvětří. Naopak pokud vítr fouká, vzduch se více promíchává a může vzniku tohoto typu mlhy zabránit. Často se proto tvoří až ve druhé polovině noci.

V létě bývá radiační mlha jen tenkou vrstvou nad zemí a brzy po východu slunce mizí. Na podzim může být její vrstva silná přibližně 100 až 200 metrů. Rozpouští se během dopoledne, případně se zvedne a přemění v nízkou oblačnost. V zimě se za vhodných podmínek může udržovat po celý den.

Jiným způsobem vzniká advekční mlha, kdy relativně teplý a vlhký vzduch proudí nad chladnější povrch, od kterého se ochlazuje. Tento typ může vzniknout kdykoliv během dne, zasahovat rozsáhlá území a přetrvávat i dlouhou dobu. V Česku se objevuje zejména na podzim a v zimě při příchodu teplého a vlhkého vzduchu od oceánu.

Vznik mlhy mohou usnadňovat i drobné částice znečištění ve vzduchu. Slouží totiž jako kondenzační centra, na kterých se vytvářejí vodní kapičky. Proto se také mlhy často tvoří ve větších městech.

Mlhy z posledních dní byly často způsobené předchozím přechodem fronty a zvednutím vlhkosti vzduchu. V noci pak ochlazováním vznikaly vhodné podmínky pro jejich vznik. S mlhami musíme počítat i v dalších dnech. Tvořit se budou hlavně v Polabí.