Pozdrav podzimu: Když ranní mlhy kouzlí v krajině

V současnosti často zažíváme dvě roční období během jednoho jediného dne. Zatímco časně ranní hodiny patří chladnému a mlhavému podzimu, zbytek dne stále ještě zůstává pod nadvládou slunečného a teplého léta. Jak a proč vlastně v tomto krásném pozdním létě mlha vzniká?

V září, kdy má slunce ještě velikou sílu, spatřujeme mlhu častěji ve své nevinné a hravé podobě, kdy nám dělá radost, spíš než aby nás zlobila. V ranních hodinách pozorujeme různé mlžné závoje a mlžné chuchvalce, s nimiž si pohrávají paprsky ranního slunce. Někdy se dokonce vytvoří jen slabý, sotva znatelný mlžný opar. Pár desítek minut po východu slunce se však vzduch vysouší, teplota letí vzhůru a mlha se rychle rozpouští.

Tvorba mlhy vyžaduje ochlazení vzduchu na teplotu rovnou nebo nižší, než je v danou chvíli rosný bod. Rosný bod je teplotou, která udává, kdy je vzduch ze sta procent nasycen vodní parou a dochází tak k její kondenzaci. Kondenzace je skupenský přechod, během něhož vodní pára přechází do drobných vodních kapiček - vzniká mlha. Pokud se rosný bod vzduchu nachází pod nulou a teploty rosného bodu je dosaženo, pak se mlha vyskytuje buďto ve formě podchlazených vodních kapiček nebo (pokud dojde k sublimaci, kdy vodní pára přejde rovnou v pevný led) dokonce ve formě drobných ledových krystalků - v takovém případě hovoříme o mrznoucí mlze.

K poklesnutí teploty vzduchu na hodnotu rosného bodu nebo níže nejčastěji dochází za klidných a jasných nocí, kdy teplota klesá až do dosažení svého minima v čase kolem východu slunce. A právě za jasných a klidných nocí často dochází k tvorbě dočasné teplotní inverze, kdy nejchladnější vzduch sesedá do sníženin a údolí, zatímco na hřebenech hor a na kopcích zůstává tepleji. Právě údolní polohy proto bývají ke vzniku mlh náchylnější.

Úplně nejideálnější podmínky pro vznik ranních mlh na podzim panují v údolích řek, kde se kombinují faktory údolní polohy, v nichž se usazuje studený vzduch, a přítomnosti relativně teplé vody, která se odpařuje a vzduch v údolí tak zásobuje značnou vlhkostí. Tento efekt ranních mlh v údolích řek je nejpatrnější na konci léta a zkraje podzimu, kdy je říční voda po létě prohřátá a vůči svému okolí relativně nejteplejší.

Četnost ranních mlh u nás začíná stoupat s prodlužujícími se nocemi v průběhu srpna. Až do první poloviny října má slunce dostatečnou sílu na to, aby ranní mlhy rozpustilo. S postupujícím podzimem však mlhy trvají čím dál déle a pokud se vytvoří silnější inverze a proudění vzduchu je jen velmi slabé, nerozpustí se v údolních polohách a nížinách mlhy i po několik dnů v kuse. Během jarních měsíců četnost mlh opět klesá.

Pokud byste se nám i vy rádi pochlubili svými fotografiemi ranní mlhy nebo jakéhokoliv jiného zajímavého jevu v počasí či přírodě, můžete nám je zaslat na náš uploader.