Fascinující počasí: V kolik hodin měříme nejvyšší teploty?

Víte, kdy přesně v průběhu dne měříme nejvyšší a nejnižší teploty a jak se toto načasování mění v závislosti na ročním období, na počasí nebo na lokalitě?

Nejjednodušší průběh teplot pozorujeme za jasných a bezvětrných dnů, kdy se může naplno uplatnit sluneční záření. V případě jasné noci měříme minimum teploty vzduchu těsně před východem slunce. Za jasných a bezvětrných nocí dochází k nerušenému vyzařování naakumulovaného tepla ze zemského povrchu směrem do volné atmosféry.

K nejrychlejšímu poklesu teploty dochází kolem západu slunce. Poté se pokles teploty zpomaluje, ale pokračuje až do té doby, než ráno vyjde slunce, které opět začne zemskému povrchu dodávat tepelnou energii. Po východu slunce dochází k prudkému nárůstu teploty, který je nejrychlejší v ranních a dopoledních hodinách. Kolem poledne se nárůst teploty zpomaluje, ale pokračuje ještě několik hodin po dosažení maximální výšky slunce nad obzorem (pravé poledne).

Pravé poledne u nás nastává kolem 12. hodiny (zimní čas) nebo 13. hodiny (letní čas). Za slunečných dnů potom měříme maximální teploty nejčastěji mezi 14. až 17. hodinou odpoledne, tedy v době, kdy už výška slunce nad obzorem, a tedy i příkon tepelné energie, klesá. Děje se tak díky tepelné setrvačnosti zemského povrchu, od něhož se ohřívá okolní vzduch (samotný vzduch se totiž slunečním zářením téměř neohřívá).

Ve městech dochází k dosahování maximálních teplot o něco později ve srovnání s okolní volnou krajinou. Děje se tak z důvodu povahy městského prostředí, kdy budovy a městská infrastruktura akumulují velké množství tepla ze slunečního záření a toto teplo začínají ve velkém vyzařovat zpět právě v době, kdy výška slunce nad obzorem již klesá. Z tohoto důvodu jsou také ve městech výrazně teplejší večery a první polovina noci - v tu dobu bývají rozdíly mezi teplotami uprostřed města a v okolní volné krajině nejvyšší.

Ve dnech, kdy se na obloze nachází po celý den oblačnost, je průběh teploty značně vyrovnanější. Ačkoliv načasování maximálních a minimálních teplot zůstává stejné, rozdíly mezi nočními a odpoledními teplotami jsou mnohem menší. V případě, že je po většinu dne zataženo a dojde jen ke krátkému protrhání oblačnosti, například kolem 11. hodiny dopoledne, pak může být maximum teploty naměřeno právě v tento čas nebo kdykoliv jindy mimo pozdní odpoledne, kdy se právě ke slovu na chvíli dostane sluneční svit.

Naopak v noci může být dosaženo minimální teploty i mimo čas před východem slunce, pokud se jinak zatažená obloha na chvíli protrhá nebo dojde k utišení větru. Oblačná pokrývka a silnější proudění vzduchu obecně brání vyzařování tepla zemským povrchem, proto jsou oblačné nebo větrné noci výrazně teplejší.

Silný vítr také při oteplování zemského povrchu a následně vzudchu výrazně ztežuje slunečním paprskům práci v denních hodinách. Obecně se tak dá říct, že za silného větru jsou změny teplot mezi dnem a nocí mnohem nižší.

Zejména v případě celodenního deště nebo mlhy či nízké oblačnosti může dojít k tomu, že se v rámci celého dne změna teploty pohybuje v rámci maximálně jednoho stupně. Rozdíly mezi nočními a denními teplotami u nás jsou obecně vyšší na jaře a v létě než na podzim a v zimě.