Očima fotoaparátu: Fotoreportáž z pozorování polární záře

Již v pátečním článku jsme vás informovali o možném výskytu polární záře. Na Slunci totiž došlo v minulých dnech k několika prudkým erupcím. Předpovědi se nakonec naplnily a polární záře se objevila. Předčila i ty nejsilnější z naší novodobé historie, jako byly polární záře z roku 2003, 2015 a také ta nedávná z roku 2023. Nyní vás zavedeme do Říčan u Prahy, kde probíhalo pozorování.

To, že se stane něco zajímavého dávaly tušit různé indexy, které jsou určující pro následný vývoj a možnost výskytu polární záře i v našich končinách. Předpovědní možnosti jsou v tomto ohledu značně limitované a odhadnutí přesného času, kdy dojde k interakci slunečních částic se Zemí, se určuje s přesností /- 12 hodin. Během pátečního pozdního večera začaly všechny ukazatele naznačovat, že se nejspíše objeví velmi výrazná aurora, která bude sahat daleko na jih. To se nakonec potvrdilo a lidé záři hlásili dokonce až z amerického Houstonu.

Již několik dní předem bylo také možné sledovat obrovskou sluneční skvrnu. Z ní směřovalo k zemi hned 6 oblaků vyvrženého slunečního plazmatu.

Když zapadalo slunce, už jsem stál na pozorovacím stanovišti. Připravit stativ, zrcadlovku, vše nastavit a udělat pár testovacích snímků. Obloha už začínala mít mírně nafialovělou barvu a dávala tušit, že se něco stane. Zajímavou kulisou byly i odrazy reflektorů z koncertu nad Prahou, které vytvářely spolu se vznikající polární září velmi působivou podívanou. Starosti mi dělala hradba oblačnosti, která by mohla celou podívanou zhatit.

Symbolem pravé polární záře, tak jak ji známe z Norska, jsou zejména odstíny zelené barvy. První "vlna" polární záře v podobě fialovo růžových sloupů světel začínala slábnout. Oblačnost se výrazně rozpadla. Na poli jsem byl asi hodinu a půl a v dálce bylo možné pozorovat žlutavě-zelené mihotavé světlo. Sílící zelenavá barva dávala tušit, že se odehraje něco mimořádného, něco co člověk spatří možná jen jednou za život.

Zelená barva byla čím dál jasnější a bylo možné sledovat i pohyb světelných sloupů. Záře už nabývala takové síly, že na chvíli bylo kolem světlo jako když je měsíc v úplňku. Noční ticho narušoval jen neustálý zvuk cvakající závěrky fotoaparátu. Nebyl čas nic řešit, jen se kochat a současně zajistit co nejlepší snímky.

Na poli jsem stál nepřetržitě několik hodin. Baterie fotoaparátu byla prakticky na nule a polární záře postupně slábla. Rozhodl jsem se, že bude nejlepší se vydat domů, protože to nejkrásnější již proběhlo. Tou dobou bylo něco kolem 2:15 ráno. Věděl jsem, že mě čekají další hodiny práce při zpracování snímků a fotografické post-produkci. Polární záře se pak objevila ještě jednou, a to hlavně ve fialových barvách. Na tuto "třetí fázi" se můžete podívat v následující galerii, která zahrnuje pozorování z Říčan u Prahy a ze severu Čech.