Neděle 9. března se u nás stává dalším velice teplým a slunečným dnem. Pozornému oku neunikne, že však ani projasněná nedělní obloha není tak úplně typicky modrá, avšak nese si mírný bělavý zákal. Může za to písečný prach původem ze Sahary, který je nad naše území v těchto dnech unášen ve velmi teplém jihozápadním proudění.

Písečný prach se tentokráte zdržuje spíše ve vyšších vrstvách atmosféry a jeho celkové koncentrace nejsou příliš vysoké. Kromě bělavého zákalu na obloze a mírně zhoršené dohlednosti se tak v této souvislosti nemusíme znepokojovat citelnými dopady na kvalitu ovzduší.

Až k zemi se u nás můžou částice písečného prachu v malé míře snést v pondělí spolu s kapkami očekávaného deště. Po jejich oschnutí pak bude případně možné na venkovních površích pozorovat drobné písečné stopy.

Přítomnost písečného prachu v atmosféře mívá i jiné dopady na počasí - kromě zmíněného zbarvení dešťových kapek či sněhových vloček nebo bělavého zákalu na obloze můžeme díky prachovým částicím za jasných dnů pozorovat i zvýšenou tvorbu vysoké oblačnosti. To souvisí s tím, že drobné částice prachu fungují jako skvělá kondenzační jádra, která slouží jako takový základ pro vznik oblaku.

Vzhledem k celkovému útlumu slunečního záření prachem v atmosféře, přichází k zemskému povrchu také méně tepelné energie, a tak v některých případech mohou maximální teploty zůstat až o 2 nebo 3 °C níže oproti svému potenciálu.

Jaké podoby může mít přítomnost písečného prachu v atmosféře, zobrazujeme ve fotogalerii níže: