Jarní rovnodennost: 20. března začíná astronomické jaro!

Pro meteorology sice začalo jaro již prvního března, astronomové však za právoplatný počátek jara považují až den březnové rovnodennosti. Ta letos připadá na pátek dvacátého března.

Jedná se o magický den, kdy Slunce na své pomyslné pouti od jihu k severu překračuje rovník, kde v pravé poledne jeho paprsky dopadají na zemský povrch přesně pod pravým úhlem.

Po jarní rovnodennosti Slunce na své pomyslné pouti po zemských rovnoběžkách pokračuje dále k severu, a to až do dne letního slunovratu (letos 21. června), kdy dosáhne obratníku Raka, na nějž v pravé poledne toho dne sluneční paprsky také dopadají pod pravým úhlem.

Obratník Raka leží na zhruba 23,5 stupních severní šířky a je protipólem svého jižního dvojníka – obratníku Kozoroha, který se zase nachází na zhruba 23,5 stupních šířky jižní. Jedná se o nejzazší rovnoběžky, kde se sluneční kotouč může mezi slunovraty nacházet přímo v zenitu.

U nás se bude délka dne od jarní rovnodennosti prodlužovat ještě celé tři měsíce, zároveň s tím bude také stoupat výška Slunce nad obzorem, a tedy poroste i množství energie dopadající na zemský povrch prostřednictvím slunečního záření.

To se projeví i na pokračujícím prohřívání zemského povrchu, které bude pokračovat díky tepelné setrvačnosti pevniny i oceánů přibližně ještě další více než měsíc po letním slunovratu.

O jarní rovnodennosti má Slunce výšku nad obzorem stejnou jako o rovnodennosti podzimní. Teploty však u nás v březnu bývají výrazně nižší než v září. Zatímco v den podzimní rovnodennosti můžeme ještě v některých letech registrovat letní teploty, v den jarní rovnodennosti není naopak ještě zcela neobvyklý výskyt mrazů a sněhových přeháněk.

Právě kolem rovnodenností se mění délka dne nejrychleji. Nyní, ve druhé polovině března, nám tak každým dnem přibývá denního světla nejrychlejším tempem (jsou to zhruba 3 minuty a 45 sekund za den).

Platí také, že kolem rovnodenností se po západu Slunce nejrychleji stmívá, a naopak po jeho východu se ráno nejrychleji rozednívá. V den rovnodennosti totiž Slunce ráno vychází přesně na východě a večer zapadá přesně na západě.

Navzdory svému pojmenování netráví Slunce nad obzorem v den rovnodennosti přesně 12 hodin. Vzhledem k lomu slunečních paprsků v zemské atmosféře již v den jarní rovnodennosti dělí východ a západ Slunce asi 12 hodin a 10 minut.

Přesný čas a datum příchodu astronomického jara se mírně mění každý rok, vzhledem k tomu, že Zemi trvá zhruba 365,25 dne, než oběhne celou svou dráhu kolem Slunce. Proto se také každé čtyři roky (naposledy v roce 2024) musí únoru přidávat devětadvacátý den a nastává takzvaný přestupný rok. Datum jarní rovnodennosti ale nejčastěji připadá na 20. března.