Fascinující počasí: Když díky jezeru sněží jako o závod aneb "sněhový efekt vodních ploch"

Rok nazpátek, v listopadu 2022, přinesl jev známý jako "sněhový efekt vodních ploch" nebývale intenzivní sněžení do některých oblastí na pobřeží Erijského a Ontarijského jezera v Severní Americe. Místy tehdy během méně než 24 hodin napadlo i přes metr a půl sněhu! Co přesně se tam tehdy stalo?

V blízkosti severoamerických Velkých jezer existuje prostorově poměrně omezená oblast, které se přezdívá "Sněžný pás" (angl. Snowbelt), která dostává každoročně více sněhu než okolní oblasti právě díky jevu známému jako sněhový efekt vodních ploch. Tento jev bývá v oblasti Velkých jezer nejvýraznější na sklonku podzimu a počátkem zimy. Jaký je princip tohoto jevu?

Ke sněhovému efektu vodních ploch (v angličtině lake-effect snow) dochází v situacích, kdy je teplota jezerních vodních ploch značně vyšší než teplota vzduchu, který přes ně vane, obvykle od severu až severozápadu v chladné části roku.

Typicky na počátku zimy nemají Velká jezera ještě zamrzlou vodní plochu a voda v nich je po předchozích teplých měsících ještě relativně teplá. Teplejší voda se rychleji odpařuje, a jezera se tak stávají bohatým zdrojem vzdušné vlhkosti, kterou dodávají i studenému severnímu vzduchu, který nad nimi vane.

Studený vzduch, který má menší kapacitu pojmout vodní vlhkost, se dokáže další příchozí vodní parou z jezer velmi rychle nasytit. Přebytečná vlhkost se sráží a dochází k dalšímu nárůstu oblačnosti bohaté na sněhové srážky. Důležitá je také konfigurace terénu na "nárazníkové" straně těchto sněhových oblaků. Pokud se terén na břehu jezera mírně zvedá, nutí to stoupat také příchozí oblačnost, což dále podporuje kondenzaci vlhkosti, a tedy i tvorbu srážek.

Nejideálnější jsou pro maximální projevy tohoto jevu teploty vzduchu lehce pod nulou, protože slabý mráz zároveň dovoluje existenci sněžení a akumulaci sněhu na zemském povrchu, ale současně je takový vzduch ještě i relativně teplý, a dokáže tedy pojmout výrazně větší množství vlhkosti než vzduch o teplotě například kolem -10 °C nebo nižší. Pokud se v oblasti Velkých jezer sejdou vhodné podmínky, mohou nejintenzivnější události tohoto typu přinášet i sněžení, kdy sníh připadává tempem úctyhodných 5 až 8 centimetrů za hodinu!

Vloni kolem 20. listopadu se právě takové ideální podmínky pro uplatnění silného sněhového efektu vodních ploch sešly.

Do oblasti docházelo k přílivu studeného vzduchu od severozápadu. Příchozí mrazivý vzduch nabíral nad plochami Velkých jezer velké množství vlhkosti, vznikala tak oblačnost s intenzivním sněžením.

Intenzita jevu byla ale navíc zesílena mimořádně výrazným teplotním kontrastem, který byl dán situací, kdy se mrazivý vzduch z Kanady potkal s na konec listopadu nezvykle teplými vodami Velkých jezer. Ty byly vloni po nezvykle teplém létě a podzimu v Severní Americe dlouho silně prohřáté.

V rozsáhlých oblastech kolem Velkých jezer napadlo vloni ve dnech kolem 20. listopadu během krátké doby kolem půl metru sněhu, ale některé lokality v severozápadní části Pensylvánie a západní části státu New York hlásily až 1,5 metru nového sněhu! Guvernérka státu New York Kathy Hochul vyhlásila vzhledem k výjimečnému rozsahu této události v tomto státě nouzový stav.

Ačkoliv je tento sněhový fenomén nejznámější právě v oblasti severoamerických Velkých jezer, a také zde dosahuje největších rozměrů, známe podobný jev na více místech i u nás v Evropě. Například Baltské moře dokáže "vyrobit" na úplně stejném principu také pořádně silné sněžení. Třeba v listopadu 2010 napadlo v úzké oblasti kolem německého města Lübeck díky tomuto jevu lokálně až 76 cm sněhu.

V nedávných dnech byl zase popsán přípdad, kdy na principu sněhového efektu vodních ploch Bodamské jezero výrazně zesílilo sněhové srážky v části Alp.