Letošní listopad se ve střední Evropě vyznačuje převahou západního proudění od Atlantiku. To z hlediska počasí znamená převládající velkou oblačnost, velmi četné srážky, častý vítr a také nadprůměrné teploty. V silném oceánském proudění bývají srážky také orograficky zesilovány, a proto jich padá více na horách. Navzdory poměrně vysokým teplotám se od určitých nadmořských výšek ovšem jedná o srážky sněhové.

Solidní základ souvislé sněhové pokrývky se ve dnech druhé poloviny listopadu začíná formovat také na hřebenech nejvyšších českých pohoří, kde v pondělí 20. listopadu ráno leželo většinou mezi 10 až 20 centimetry sněhu. Na naší nejvyšší hoře leželo dokonce již 42 centimetrů sněhu. V polohách nad 1 000 metrů nad mořem by v nadcházejících dnech mělo sněhu i nadále spíše přibývat.

Jiné rozměry dostávají údaje o množství sněhu, pokud se bavíme o nejvyšším evropském pohoří, kde z častých srážek letošního listopadu ve formě sněhu výrazně profitují zejména polohy nad zhruba 1500 metrů.

V některých místech rakouských Alp bylo sněžení posledních dnů natolik vydatné, že zde dohromady napadlo až celkem kolem jednoho metru nového sněhu. Ale plošně mezi 50 až 100 cenitmetry nového sněhu napadlo během předposledního listopadového víkendu v docela rozsáhlých oblastech Alp na území Rakouska a Švýcarska.

V regionu Alp na samém západním cípu Rakouska měl určitý podíl na vzniku nebývale vydatného sněžení i takzvaný "lake-effect snow" (čili sněhový efekt vodních ploch), kdy chladný a vlhký vzduch přicházející od západu před příchodem do Alp nabírá nad relativně teplými vodami Bodamského jezera další množství vlhkosti. To vyústí ve zintenzivnění sněhových srážek v blízkém pásmu Alp.

V mnohem větším měřítku je tento efekt každoročně pozorován například v oblasti severoamerických Velkých jezer, v omezenější podobě jej lze však sledovat na různých místech jinde po světě.