Začátek pomyslné bouřkové sezony máme spojený spíše s pozdější dobou. Za jistý startovní bod lze považovat i takzvané hromnice, které ale slavíme až 2. února. Letos však byly bouřky nedočkavé a první blesky se vyskytly nad Českou republikou už ve čtvrtek 4. ledna k večeru.

Čtvrtek byl ve znamení proměnlivé oblačnosti, na většině území s přeháňkami. Meteorologické podmínky naznačovaly, že by se mohly objevit i bouřky. Jejich predikce je v zimě velmi složitá a je vázána hlavně na lokální podmínky, které je velmi těžké odhadovat. Pravidelná sondážní měření, která se konají v Praze a v Prostějově, ukázala vhodný poměr hodnot energie potřebné pro vznik konvekce (známé též jako CAPE) a změn v proudění větru (změna směru s výškou). Bouřky se nakonec objevily lokálně jak v Čechách, tak na Moravě.

I zimní období může občas milovníkům bouřek a jim příbuzným jevům něco nabídnout. Pásmo přeháněk, které se posouvalo přes Prahu kolem 15:00 dávalo tušit, že by se na čele mohl objevit oblak známý jako shelf cloud. Tento oblačný válec se nachází v místě střetu teplejšího vzduchu před přeháňkou či bouřkou s chladnějším vzduchem za konvektivní buňkou. Na tomto rozmezí se někdy utvoří podélný pás, který může nabývat různých tvarů. V zimě je shelf cloud většinou méně výrazný než ty, které pozorujeme v létě. Zde v Říčanech jsem měl možnost tento oblačný útvar vyfotografovat. Zimní bouřky nebo přeháňky ve spojení s podobným oblakem je vždy vítanou trofejí do meteorologické sbírky.

Celkem bylo nad Českou republikou zaznamenáno 120 blesků. První se objevily v oblasti Kolína. Ty byly spojené s linií přeháněk, která byla pozorována z Říčan u Prahy. Netrvalo to dlouho a kolem 17:30 nebe znovu zabouřilo, tentokrát přímo u Prahy. Bouřky ale ani tak neřekly svoje poslední slovo a rozhodly se jít pozdravit i Moravu. První blesky se objevily kolem 17:40 u Přerova. Poté pásmo bouřek pokračovalo dál směrem na Vsetín, kde už žádné další bleskové výboje detekovány nebyly.