V pátek minulého týdne se vyskytly na jižní Moravě lokální bouřky. Jedna z nich byla nakonec vyhodnocena jako tzv. supercela (rotující bouřka).

Bouřky se mohou vyskytnout v každém ročním období, supercelární bouřky jsou ale spojovány spíše s létem, v zimě se vyskytují výjimečně. Páteční supercela byla oproti těm letním mnohem menší, dosáhla výšky jen kolem 6 km. Naposledy se podobná supercela objevila například v únoru 2020 nad Vysočinou a částí Moravy.

Supercela je specifický druh bouřky, která se liší od těch běžných tím, že je posilována jedním vzestupným rotujícím proudem. Tento proud vzduchu slouží jako hnací motor, takže bouřka pak dokáže žít i několik hodin a dosahovat velkých výšek nad 11-12 km. Supercely jsou doprovázeny nebezpečnými projevy, jako je krupobití, nárazy větru a v některých případech tornáda.

Vznikla v Rakousku, jihovýchodně od Mikulova, a postupně se přesouvala přes Břeclavsko, kde zasáhla město Lanžhot. Zde se projevila intenzivními srážkami a kroupami o velikosti až 1 cm. Na Slovensku už měla tato buňka ještě výraznější radarové znaky supercely, jako například tzv. hook echo (zahnutý hákovitý tvar radarového odrazu). Veškeré nebezpečné projevy této supercely spočívaly naštěstí pouze v intenzivních srážkách a kroupách.

Lokální podmínky jsou v případě rozvoje nízkých supercel rozhodující. Důvodem je menší dostupná energie (vlivem nižších teplot), označovaná jako CAPE. Na následný rozvoj supercel a jejich rotace má největší vliv střih větru, tedy změna směru a rychlosti větru s výškou. Pokud tyto buňky dorostou do vyšších vrstev atmosféry, kde je teplota nižší než -20 stupňů, mohou produkovat bleskové výboje. Většina nízkých supercel dosahuje výšek maximálně mezi 6-8 km. V některých případech se může vyskytnout rotující buňka i bez bleskové aktivity, což ale značně ztěžuje její detekci.

Chcete mít vždycky přehled o tom, co se děje? Sledujte nás v naší aplikaci!