Zpět k letnímu času: Je střídání časů nezdravý přežitek, nebo užitečný nástroj?

Poslední březnovou neděli u nás zpravidla dochází ke změně času ze zimního na letní. Ve dvě hodiny ráno se čas automaticky posune o jednu hodinu vpřed. Letní čas je tím uměle vytvořeným.

V České republice se systém změny času ze zimního na letní a zpět používá od roku 1979. Konkrétně se jedná o posunutí času o jednu hodinu vpřed na jaře a o jednu hodinu zpět na podzim. Toto opatření slouží k optimalizaci využití denního světla během letního období. Pokud by ke změně času na letní nedocházelo, kolem letního slunovratu by slunce vycházelo již kolem 3:45 ráno, jeho západ by naopak nastával již kolem 20:15. Zachováním pravého, zimního, času bychom tak částečně přišli o dlouhé letní večery.

Vedle pozitivních důsledků společenských (delší letní večery) i ekonomických (prokazatelné úspory energie) existují také nesporné negativní vlivy na lidský organismus. Někteří lidé mohou mít potíže s adaptací na nový časový režim a mohou trpět únavou, poruchami spánku i nálady. Doporučuje se proto, aby lidé citlivější na změnu času postupně s dostatečným předstihem přizpůsobovali svůj denní režim na přechod k novému času.

Nutno dodat, že střídání časů mělo už několikrát na hraně a jeho budocnost je i nadále nejistá. Diskuze o zrušení změny času se v Evropské unii vedou už několik let. V roce 2018 Evropská komise navrhla zrušení této praxe s tím, že by si jednotlivé členské státy samy rozhodly, zda chtějí trvale zachovat letní nebo zimní čas. V roce 2019 Evropský parlament schválil toto rozhodnutí a požádal o jeho postupnou implementaci nejpozdějí do roku 2021. Nicméně v průběhu let se objevily jiné, akutnější problémy a ve vztahu k záležitosti střídání časů vyvstaly nové otázky, řešení je tak v současné době pozastaveno. V České republice dosud není zřejmé, zda by se po zrušení změny času zachoval spíše letní nebo zimní čas.