Zimní slunovrat se blíží: Zažíváme nejkratší dny v roce

Již za týden se karta opět obrátí a dny se začnou prodlužovat. Prodlužování dne opět potrvá celého půl roku.

Nejprve jen velmi nenápadně, po vteřinách až minutách, ráno to dokonce ještě nebude do začátku ledna ani poznat. Západy slunce se však pomalu ale jistě začnou koncem prosince oddalovat a ti nejpozornější z nás si drobného, asi desetiminutového, rozdílu všimnou už na Silvestra.

Dny se budou prodlužovat od příštího pátku prodlužovat celého půl roku, a to až do letního slunovratu dne 20. června příštího roku. Nejrychleji se dny prodlužují či krátí kolem rovnodenností, směrem k slunovratům se změna délky dne zpomaluje.

Kolem zimního slunovratu jsou na padesáté rovnoběžce, kolem které se naše země rozprostírá, dny dlouhé zhruba 8 hodin. I na našem malém území však existují docela podstatné rozdíly. A tak třeba v jižněji položené Břeclavi trvá na zimní slunovrat den 8 hodin a 15 minut, v severněji položeném Liberci je to jen 7 hodin a 57 minut.

Ještě větší rozdíly panují, a to celoročně, v časech východu a západu slunce mezi východem a západem naší země. Východ i západ slunce nastává v nejvýchodnějším bodě naší země asi o půl hodiny dříve než na nejzazším západě.

Ještě dodejme, že v těchto dnech za severním polárním kruhem slunce vůbec nevychází - panuje zde permanentní tma. Na rovníku pak trvá den i noc celoročně 12 hodin a naopak za jižním polárním kruhem, kde nyní panuje léto, slunce v tyto dny vůbec nezpadá.

Slunce u nás v den zimního slunovratu dosáhne maximální výšky asi 17 úhlových stupňů nad obzorem. Vzhledem k teplotní setrvačnosti zemské pevniny, moří i oceánů přichází nejchladnější období roku asi s měsíčním odstupem od zimního slunovratu.