Za necelé dva týdny nám nastává Štědrý den, který si z hlediska počasí stylizujeme do ideální představy sněhobílé krajiny a mrazivého vzduchu. Silně tuto představu v obecném povědomí podporují například Ladovy obrázky zasněžené vánoční krajiny nebo některé tradiční staročeské pohádky. Jak blízko je ale takový ideál sněhobílých Vánoc každoroční realitě?

Obecně se pravděpodobnost výskytu sněhové pokrývky v daném místě v rámci Česka kdykoliv v zimním období těsně pojí s nadmořskou výškou dané lokality.

V geografickém slova smyslu existuje také slabá závislost v západo-východním směru, kdy východní polovina našeho území se v zimním období častěji nachází pod vlivem studeného kontinentálního vzduchu, zatímco západní část území se častěji ocitá pod vlivem teplejšího oceánského proudění, které zpravidla přináší mírné teploty a déšť.

Menší roli u nás hraje také závislost ve smylu severo-jižním, kdy obecně směrem na jih nepatrně rostou teploty.

Na přítomnost či množství sněhu má také vliv celkové množství srážek v dané lokalitě - například České středohoří ve srážkovém stínu Krušných hor má ve srovnatelných nadmořských výškách obvykle méně sněhu než samotné Krušné hory, kde je srážek obecně výrazně více.

Různé zdroje pak uvádějí na základě dat z posledních zhruba 40 let pravděpodobnost výskytu sněhové pokrývky přímo na Štědrý den v našich největších městech zhruba v rozmezí mezi 25 % a 60 %.

K 60 % se pravděpodobnost sněhobílého Štědrého dne blíží ve výše položených městech, jako je Liberec a Jihlava. Zhruba 40% pravděpodobnost mají například Ostrava, České Budějovice nebo Ústí nad Labem.

Méně než 30% pravděpodobnost pak mají například Brno, Plzeň nebo Praha. To jinými slovy znamená, že zde z každých deseti let je na Štědrý den sníh v průměru pouze tři roky.

Naše hlavní město má pravděpodobnost sněhu na Vánoce vůbec nejnižší, jedná se o zhruba 25 %. A pokud už se zde sněhová pokrývka na Vánoce vyskytne, její výška je v průměru zhruba jen 4 cm. Pravděpodobnost, že na Štědrý den bude v našem hlavním městě přímo sněžit, je pak pouze kolem 12 %.

Obecně nejmenší předpoklady pro sněhobílé Vánoce mají nížiny středních Čech, Polabí a Poohří, kde se kombinují pro sníh nepříznivé faktory srážkového stínu a vyšších teplot vlivem nízké nadmořské výšky a většího vlivu teplého západního oceánského proudění ve srovnání například s moravskými nížinami.

Ani ten, kdo by však po bílých Vánocích moc toužil, si nemusí zoufat. Za vánočním sněhem to totiž po dritvou většinu let díky našim horám nebudeme mít vůbec daleko.

Takový Churáňov na Šumavě nebo Lysá hora v Beskydech mají šanci na výskyt zasněženého Štědrého dne blížící se 100 % a průměrná výška sněhové pokrývky se zde o vánočních svátcích blíží 50 cm.