Výpravy za jarními květy: Jaro letos začíná výrazně dříve, někde má příroda náskok i tři týdny.

Teplé počasí, které má poslední dobou výrazně navrch, pořádně popohnalo nástup jara. V současných dnech pozorujeme rychlejší vývoj vegetace na většině našeho území, v průměru má vývoj náskok asi o dva týdny. Venku teď tak vidíme to, co bychom normálně viděli až kolem poloviny dubna.

Na rozvoj vegetace mají vliv dva hlavní faktory, a sice délka dne a teplota. Do hry vstupují, ačkoliv v již menší míře, i další faktory, jakými jsou například obsah vlhkosti v půdě nebo délka slunečního svitu. A protože průběh délky dne je každý rok stejný, nejvýraznější rozdíly v probouzení jarní přírody lze připsat na vrub právě rozdílným teplotám v jednotlivých letech.

A protože letos svědčíme vesměs nadprůměrným teplotám, probouzení přírody nastává časněji. V současné době můžeme v nižších polohách pozorovat zejména již značně se zelenající trávníky s fialkami, prvosenkami, sedmikráskami i jinými druhy, rašící lístky u drobnějších keřů, kvetoucí zlatici převislou (zlatý déšť) nebo náběh na květ u slivoně špendlíku. Nejdále situace došla na jižní Moravě, kde jsou jednak relativně nejvyšší teplotní normály a jaro sem obvykle přichází dříve než do zbytku republiky a navíc letos je rozdíl jižní Moravy oproti zbytku republiky ještě větší. Naše země se totiž toto jaro často nachází na rozhraní mezi chladnějším vzduchem na severozápadě a teplejším vzduchem na jihovýchodě, kam právě často spadá jižní Morava. Koneckonců právě ve čtvrtek 23. března na jižní Moravě teploty přesahovaly 22 stupňů.

Právě ve zmíněném regionu jižní Moravy má vegetace náskok i více než dva týdny. Kvetou meruňky a mandloně, zaznamenáno bylo dokonce rašení habrů, a to nejdříve v historii fenologických pozorování, která u Břeclavi sahá přes 70 let. Situace zůtává normální jen v horských polohách, kde se příroda ještě "nestačila probudit". Ačkoliv i na horách jsou teploty často nadprůměrné, dosud byla většina z tohoto tepla využita pouze k tání sněhu.

Takto brzký nástup kvetoucích fází představuje problém zejména vzhledem k nestálosti jarního počasí. I když se totiž teploty celkově zvyšují a většinou se pohybují nad dlouhodobým průměrem, na konci března ani později není možné vyloučit krátkodobý návrat výrazně nižších teplot. Navíc dlouhodobější trend ve vývoji jarního počasí naznačuje, že i přes značný nárůst průměrných teplot neklesá četnost pozdních ranních mrazíků. I jediná noc s minimální teplotou kolem -4 °C přitom může zničit nebo poškodit značnou část květů. A právě takové noční teploty čekáme i příští týden při vpádu studeného vzduchu od severu. Mrazivé teploty se přitom mohou vrátit i později v dubnu nebo dokonce i v květnu.