Velké množství CO2: Jaký je možný vliv letošních kanadských požárů na světové klima?

Rozsáhlé lesní plochy v Kanadě se tento rok potýkaly s ničivými požáry. Při letošních požárech se tam do ovzduší uvolnilo třikrát více oxidu uhličitého, než průmysl, doprava a zbylé antropogenní činnosti v Kanadě běžně vyprodukují dohromady za celý rok. Jaké jsou možné dopady na globální klima?

Rozsah letošních lesních požárů v Kanadě platí za bezprecedentní. Celkem v zemi javorového listu shořelo na 18 milionů hektarů lesních porostů, což pro lepší představu odpovídá asi polovině rozlohy Německa.

Masivní požáry v této severoamerické zemi plnily titulky zpravodajských portálů po celém světě zejména v průběhu jarních a letních měsíců letošního roku. Jedním z aspektů, kterému byla dosud věnována spíše malá pozornost, je však obrovské množství oxidu uhličitého (CO2), které se v důsledku těchto v Kanadě dosud nebývalých požáru uvolnilo.

Podle evropské služby pro změny klimatu Copernicus Climate Change Service se odhaduje, že letošní požáry v Kanadě uvolnily do ovzduší přibližně 1 800 milionů tun CO2. To je asi třiapůlkrát více než z hlediska požárů v Kanadě dosud nejextrémnějším roce 2003.

Čísla jsou obzvláště působivá, když je srovnáme s celkovou uhlíkovou stopou Kanady. Země každoročně vypouští kolem 550 milionů tun CO2 spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn. V důsledku ničivých lesních požárů se v samotné Kanadě letos do atmosféry dostalo více než trojnásobek CO2 vlivem antropogenních činností.

Letošní kanadské lesní požáry se tak staly i celosvětově významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

Zdaleka ne jen v Kanadě, ale i v mnoha jiných oblastech světa v posledních letech znatelně přibývá požárů volné vegetace. Vědci očekávají, že tento trend vzhledem k celosvětově zvyšujícím se teplotám bude nadále pokračovat.

Důležitá je ale informace, že vzhledem k následné obnově lesního porostu se i po ničivých lesních požárech tak masivního rozsahu počítá se zpětným odstraněním uhlíku z atmosféry. V rámci několika desítek let by se měla většina z při požárech uvolněného uhlíku navázat zpět do rostlin.

Ačkoliv rozsáhlé požáry lesních porostů, jak je známe ze Sibiře, Austrálie, Brazílie nebo letos i z Kanady, působí apokalyptickým dojmem, jejich konečný dopad na globální klima může být v dlouhodobém měřítku omezený.

Jinou otázkou je však vliv nadbytečného uhlíku v atmosféře z těchto požárů v rámci kratších časových úseků, než se stihne stát zpět součástí rostlin. Po tu dobu totiž sčítá svůj vliv se skleníkovými plyny uvolňovanými antropogenními činnostmi, a nadále tak urychluje probíhající změny klimatu.

V rámci evakuačních opatření v důsledku požárů v Kanadě letos muselo opustit své domovy více než 200 000 lidí. Nejen přímé riziko požáru, ale i velmi špatná kvalita ovzduší postihla desítky milionů obyvatel Kanady a také části východního pobřeží USA. Rozsáhlé oblasti byly po několik týdnů zahaleny hustým kouřem. Dým na počátku léta prakticky paralyzoval dokonce i největší americké město New York.

A částečky dýmu nedávno až ze Severní Ameriky doputovaly dokonce i do Evropy. V Alpách kouř z kanadských lesních požárů na počátku letošního října na několik dnů výrazně snížil dohlednost.

Na závěr nezapomeňme také dodat, že požáry vegetace v letošním roce značně postihovaly také jih Evropy nebo Kanárské ostrovy.