Česko v posledních dnech zažívá po delší epizodě zimního počasí oteplení, které zejména za doprovodu slunečního svitu navozuje téměř jarní atmosféru. To na jihozápadě Evropy však hraje počasí docela jinou ligu. Teploty si zde v posledních dnech nehrají na jaro, ale rovnou na léto! Pojďme si na tamější počasí trochu posvítit.

Již v pondělí 11. prosince padaly zejména ve Španělsku maximální měsíční rekordy pro celý prosinec. Ve Valencii naměřili bezmála 28 stupňů, ve městě Murcía pak téměř 27 stupňů. A v úterý 12. prosince ve městě Málaga rtuť teploměru atakuje dokonce hranici 29 stupňů!

Kromě mimořádného tepla ve Španělsku, zejména pak v Katalánsku, trvá také sucho. V některých oblastech nepřicházejí srážky již dlouhé měsíce. Období podzimu a zimy přitom na jižním pobřeží Španělska normálně patří mezi ty nejdeštivější.

Barcelona, hlavní město Katalánska, byla dokonce donucena vyhlásit stav vodní nouze. Množství spotřebované vody ve městě je tak nyní omezeno na maximálních 210 litrů na osobu a den. Svou spotřebu vody musí aspoň o 40 procent snížit i zemědělci. Hrozí přitom, že budou-li úsporná opatření dále zpřísňována, živobytí mnohých zemědělců zde bude ohroženo.

Španělé si při řešení nedostatku sladké vody pomáhají provozem odsolovacích zařízení, která pracují s mořskou vodou. Jejich pomocí je zde pokryta až třetina potřeby pitné vody.

Vysloveně letní teploty se sice na počátku třetího prosincového týdne omezují hlavně na jih a jihovýchod Španělska, vysoké teploty mezi 15 až 22 stupni panují ale na velké části zbytku Pyrenejského poloostrova nebo také jihu Francie. A jarní teploty vysoko přes 10 stupňů hlásí v těchto dnech většina území západní Evropy, včetně Francie, jižní Anglie a západních partií Německa.

Čerstvé jihozápadní proudění vyvolává v podhůří Pyrenejí na jihozápadě Francie silný fénový efekt, a i zde tak teploty lokálně dosahují až 20 stupňů.

Mírné teploty v těchto dnech sahají až do prostoru střední Evropy, kde svůj vliv postupně ztratila zima, která se zde letos netypicky rozhostila již na konci listopadu. Směrem na severovýchod ale teploty rychle klesají a například ruské město Ufa na samém východě Evropy, nedaleko pohoří Ural, hlásí denní teploty v úterý kolem arktických -30 stupňů.

Území střední Evropy se v zimních měsících klasicky nachází na „bojišti“ mezi teplejším oceánským vzduchem na západě a naopak mrazivým kontinentálním vzduchem na východě. Proto je pro středoevropské zimy typické rychlé střídání vlahého počasí s mírnými teplotami a deštěm s kratšími mrazivými epizodami. Morava a Slezsko přitom bývají typicky chladnější než Čechy, které bývají silněji ovlivněny mírným západním oceánským prouděním.

Ve druhé polovině týdne by teploty nad jihozápadem Evropy měly poklesnout a malá letní oáza na jižním pobřeží Španělska na čas opět zanikne a teploty se zde vrátí do blízkosti dlouhodobých normálů. Do střední Evropy během čtvrtka zase od severu nakrátko pronikne zima, již během víkendu u nás ale teplejší západní proudění opět vyžene teploty vzhůru a sněhové vločky až vysoko do hor.