Teplotní inverze: Na Moravě mráz, pod Šumavou jaro!

Počasí tlakové výše většinou přináší slunečné, jasné a klidné počasí. Teploty se v oblasti tlakové výši odvíjejí jak od roční doby, tak od původu proudění na dané území, které je dáno přesným postavením tlakové výše. Zejména později na podzim a v zimě má však počasí tlakové výše svá ale - jak se můžeme přesvědčit i ve dnech na počátku posledního adventního týdne.

V prostoru západní až jihozápadní Evropy se usídlila mohutná tlaková výše, která svým okrajem ovlivňuje i počasí v Česku. Naše země se vzhledem k postavení této výše ocitá v západním proudění, které k nám v zimních měsících přináší prakticky vždy vyšší teploty, protože pochází z oblasti, kde teplý Golfský proud zabraňuje významnějšímu poklesu zimních teplot, a tím výrazně otepluje podnebí celé západní a střední Evropy.

Podobná situace by například v září znamenala záruku jasného, slunečného a teplého počasí, které by jen na moment v časných ranních hodinách narušovaly místní mlhy. V prosinci, několik dnů před zimním slunovratem, kdy má u nás slunce nejmenší sílu a setrvává na obloze nejkratší dobu, se však věci mají trochu jinak.

Klidné počasí tlakové výše v období krátkých dnů velice svědčí vzniku výrazné teplotní inverze. Ta však není všude stejně silná - do její intenzity se propisuje zejména orografie dané lokality, což v prostředí České republiky s velmi členitým reliéfem znamená existenci výrazných rozdílů v počasí na poměrně omezené ploše. Slabší západní proudění přitom nahrává situaci, kdy v níže položených oblastech severovýchodních Čech a také střední a jižní Moravy dochází k jen velmi omezenému promíchávání vzduchu, a vytváří se zde tak rozsáhlé „jezero“ studeného vzduchu - v takto chladném vzduchu dochází k rychlé kondenzaci vzdušné vlhkosti - vznikají mlhy a nízká oblačnost, a ty se často udrží po většinu dne.

Mimo výše zmíněné oblasti sice teplotní inverze trvá také, konfigurace terénu zde však přeci jen povolí o něco silnější promíchávání vzduchu, a teploty tak po východu slunce rychle rostou. Úplně jiná situace panuje ve vyšších nadmořských výškách a také ve specifických lokalitách, které se nacházejí v závětří hor, u nás se to týká zejména Pošumaví a závětří Jeseníků u hranic s Polskem.

Zatímco horské polohy se v těchto situacích ocitají dostatečně vysoko na to, aby nad teplotní inverzi vyčnívaly, a užívají si tak teplého západního proudění v plné míře, polohy v horských závětřích těží z existence fénového proudění, které jednak díky své síle promíchává vzduch, a tím rozrušuje teplotní inverzi, a jednak se prouděním přes horské překážky výrazně vysušuje a otepluje.

V pondělí 18. prosince si teplotní inverze a fénové proudění natolik hrály s teplotami nad Českem, že v závětří Šumavy odpolední teploty stoupaly až k jarním 15 stupňům, zatímco v nejchladnější oblasti, kterou zůstavaly nížiny střední a jižní Moravy, teploty místy po celý den ani nepřekročily pod mrazu!

Protože středoevropské slunce je v zimě velice slabé, úplné rozrušení teplotní inverze na celém našem území zařídí až silnější proudění. Toho bychom se měli dočkat ve druhé polovině týdně, kdy žezlo nadvlády nad tuzemským počasím převezme velice svižné západní až severozápadní proudění. To mimo silného větru přivane také velké množství srážek.