Téměř -76 stupňů: Extrémní chlad na Antarktidě letos přichází velmi brzy.

Extrémní zima dorazila na jižní pól v plné síle nezvykle brzy. Na výzkumné stanici Vostok na takzvaném zemském pólu chladu jsou od začátku měsíce května měřeny i na místní poměry velmi nízké teploty až kolem minus 75 stupňů.

Na Antarktidě panuje již od březnové rovnodennosti polární noc a teploty setrvale klesají. Extrémní zima zde letos nastává výjimečně brzy, již na začátku května (obvyklý vrchol zimy na jižním pólu nastává v červenci a v srpnu). Na ruské výzkumné stanici Vostok bylo například již 4. května naměřeno téměř minus 75 stupňů. V pátek 12. května zde bylo dokonce naměřeno až minus 76,4 stupně, pro letos zatím nejnižší zaznamenaná teplota.

Co se týká maximálních denních hodnot v posledních dnech, tak i ty zůstávaly na stanici ve Vostoku většinou pod minus 70 stupni. To je na polovinu května opravdová zima i v kontextu Antarktidy, sezónně zde totiž právě panuje pozdní podzim, který by se dal přirovnat zhruba polovině listopadu na severní polokouli. Následující dny slibují určité zmírnění teplot, už za pár dní se má ale tuhá zima opět rychle vrátit.

Vrchol zimy na Antarktidě nastává na přelomu července a srpna. Ještě tedy zhruba dva a půl měsíce by měly na tomto kontinentu průměrné teploty klesat, než se situace začně obracet. Na podzimní rovnodennost v září zde pak začíná polární den. Vůbec nejnižší teplota naměřená ve Vostoku byla zaznamenána 21. července 1983, kdy zde bylo minus 89,2 stupně. Zároveň se jedná o nejnižší teplotu, jaká kdy byla na Zemi naměřena.

Současné teploty na tomto ledovém kontinentu mohou předznamenávat nadcházející velmi chladnou zimu. Poslední obzvlášť ledová zima zde panovala v nedávném roce 2021. Tehdy byly naměřeny dokonce nejnižší teploty za více než 60 let. V průměru se zde jednalo o druhou nejchladnější zimu od začátku systematických záznamů v Antarktidě.

Stanice Vostok se mimochodem nenachází přímo na jižním pólu (tedy přesně 90 ° jižní šířky), ale téměř 1 300 kilometrů daleko od něj. I kvůli nadmořské výšce téměř 3500 metrů jsou zde měřeny nejnižší teploty na naší planetě. V červenci 2004 zaznamenala satelitní měření v blízkosti stanice dokonce hodnoty až minus 98,6 stupně, ale tato data nejsou Světovou meteorologickou organizací (WMO) uznávána jako oficiální, protože nevycházejí ze standardizovaných měření.

Satelity nezaznamenávají teplotu vzduchu, jako spíše povrchovou teplotu sněhu. Tento údaj tedy není srovnatelný se skutečně naměřenými teplotami vzduchu ve výšce dvou metrů. Za jasných zimních nocí bez větru může být i zde teplotní rozdíl mezi výškou dvou metrů a sněhovým povrchem hodně přes 5 stupňů.

To znamená, že teplota na povrchu sněhové pokrývky ve Vostoku v době rekordní hodnoty minus 89,2 stupně v roce 1983 se teoreticky klidně mohla přiblížit až minus 100 stupňům, ale to se tehdy kvůli nedostatku satelitů nedalo zaregistrovat. I z tohoto důvodu nejsou družicová data z roku 2004 vhodná pro účely srovnání, spíše jen jako zajímavost.