Letos v lednu došlo v jižním Pacifiku k masivní sopečné erupci. Podmořská sopka poblíž soustroví Tonga vyvrhla obrovské množství vodní páry do atmosféry. Ukazuje se, že erupce by nyní mohla mít dopad na globální klima.

Podmořská sopka Hunga-Tonga-Hunga-Ha'apai 15. ledna 2022 vyvrhla gigantický mrak popela a plynů do výšky kolem 30 kilometrů. Erupce vytvořila neuvěřitelně silnou tlakovou vlnu, která dokonce několikrát obletěla Zemi. Studie výzkumné skupiny vedené Luisem Millánem z Kalifornského technologického institutu (USA) nyní ukazují na možné dopady sopečné erupce na globální klima.

Popel a aerosoly uvolněné z erupce mají většinou ochlazující účinek na zemskou atmosféru. Ve stratosféře totiž fungují jako stínění slunečního záření, které tak nemůže v plné síle proniknout až na zemský povrch.

Po erupci na Tonze však bylo ve výšce téměř 50 kilometrů nad zemským povrchem zjištěno obrovské množství vodní páry. Vodní pára je považována za potenciální skleníkový plyn. Vědci proto nyní přicházejí s hypotézou, že tato konkrétní sopečná erupce může mít opačný efekt, než je obvyklé, tedy vyvolávat oteplení.

Vědci zároveň počítají, že voda v takto mimořádně zvýšených koncentracích zůstane ve stratosféře až pět let. Tento úkaz by mohl také vést k poškození ozónové vrstvy, která nás chrání před škodlivými UV paprsky.

Důvodem tak masivního uvolnění vodní páry je poloha sopky. Kráter se totiž nachází asi 150 metrů pod hladinou moře. Stratosféra, která se rozprostírá ve výšce zhruba 12 až 50 kilometrů, je obvykle velmi suchá. Prudké sopečné erupce však mohou do těchto výšek dopravit neobvyklé množství vodní páry.

Důsledkem výbuchu sopky u souostroví Tonga se do stratsoféry uvolnilo asi 146 miliard kilogramů vody. To je pro lepší představu zhruba ekvivalentní obsahu 58 000 olympijských bazénů.

Pro více zajímavých článků o počasí, klimatu a přírodě nebo pro přesnou přepověď počasí pro vaši lokalitu můžete sledovat naši aplikaci.