Zatímco v nížinách se nám již nenápadně rozjíždí jaro, na hřebench našich severních hor právě nyní registrují nejvyšší sněhovou pokrývku za celou zimní sezonu. Takové načasování, tedy zrhuba kolem poloviny března, je přitom pro maximum sněhové pokrývky v našich horských polohách běžné.

V některých letech maximum sněhové pokrývky v horských oblastech připadá dokonce až na duben. Rekordmanem je pro letošní rok krkonošská Labská bouda, kde v nedávných dnech leželo až 167 cm sněhu. Přes metr sněhu zaznamenávají také jinde v nejvyšších partiích Krkonoš, Jeseníků a Šumavy.

Většina středních a nižších horských poloh pak hlásila maximum sněhové pokrývky již začátkem února, kdy zde za chladného a vlhkého severozápadního proudění, které panovalo na přelomu ledna a února, napadlo velké množství sněhu v krátkém časovém úseku.

Sněhově chudou zimu letos hlásí Krušné hory. Absolutní maximum letošní zimy, pouhých 63 cm, hlásí německý Fichtelberg, jehož data jsou reprezentativní i pro Českou republiku, jelikož se nachází v těsné blízkosti českých hranic, nedaleko nejvyššího vrcholu celých Krušných hor, Klínovce. Celosezonní maximum výšky sněhové pokrývky pod jeden metr zde není vůbec běžné.

Kolem 80 cm hlásí Lysá hora v Beskydech, zbytek tohoto pohoří, stejně jako i Orlické nebo Jizerské hory hlásí maximálně půl metru. Nejvyšší partie Českého středohoří nebo Českomoravské vrchoviny pak hlásí maximálně jednotky centimetrů sněhu.

Sníh by měl v horských polohách padat také během středy, kdy se naše území ocitne v chladném severozápadním proudění, celkově by se však mělo jednat jen maximálně o zhruba pět centimetrů nového sněhu. S ohledem na současný výhled počasí by však i v těch nejvyšších horských polohách měl sníh spíše odtávat, s nejvyšší pravděpodobností tak právě nyní měříme nejvyšší hodnoty sněhové pokrývky pro tuto zimní sezonu.