Během pondělního odpoledne zasáhly Českou republiku první silnější bouřky. Padaly kroupy, zatopená byla i dálnice D1. Na jihu Čech se objevilo i tornádo.

Zvlněné frontální rozhraní postupovalo během pondělí přes naše území. První bouřky se začaly tvořit během odpoledne na jihu Čech. Pásmo se poté rozšířilo a zesílilo v oblasti západní Vysočiny. Večer se přihnaly další bouřky z Bavorska. Ty ale s večerem postupně zeslábly a přešly do vytrvalejšího deště.

Bouřky se vyřádily zejména ve Zruči nad Sázavou. Liják spojený se silným krupobitím vytvořil ve městě několik centimetrů vysokou vrstvu menších krup. Krajina se zde změnila k nepoznání, když kroupy vytvořily dojem, jako by celé okolí pokryl sníh.

Silná bouřka s přívalovým deštěm zkomplikovala dopravu na dálnici D1 u Soutic ve směru na Brno. Liják zde způsobil sesuv půdy. Nánosy bahna a větví ze stromů ochromil na čas dopravu, která zde musela být vedena jedním pruhem.

U malé obce na Příbramsku se podařilo zachytit nádhernou strukturu takzvané supercely. Jedná se o speciální bouřku, která je charakteristická silným rotujícím vzestupným proudem. Oblak, který byl z obce vidět se nazývá wall cloud. Jedná se o část bouře, kde se díky prudké kondenzaci zviditelní rotující sloupec vzduchu, který napájí celou bouři. Právě z těchto oblačných sníženin někdy vznikají i tornáda.

Supercela sem doputovala vlivem takzvaného storm-splittingu. Jde o proces, při kterém se bouřka rozdělí na dvě a každá putuje opačným směrem. Díky tomuto procesu dochází k prudkým změnám ve větrné cirkulaci, což vede v mnoha případech k rozvoji rotace a tedy následně i supercelární bouřky.

V pondělí přibližně kolem 15. hodiny se v oblasti obcí Adamov a Hůry objevilo slabší tornádo. Původní předpoklady poukazovaly na možnost, že šlo o jev, který se nazývá gustnado. To je vázáno na přechod čela bouřky nebo silnější přeháňky (takzvané gust fronty). Zde díky zesílenému střihu větru může dojít ke krátkodobému zvíření vzduchu pod základnou oblačnosti. Gustnada ale na rozdíl od tohoto případu nebývají spojena se základnami oblaků.

V tomto případě se zdá, a to i podle fotografií od dalších svědků, že jev byl spojen s oblačností. Mluvíme tedy o takzvaném non-supercelárním tornádu. Důvodem proč ho tak nazýváme je fakt, že se nespouští z žádné viditelné sníženiny, wall cloudu, o kterém jsme zde už hovořili. Buňka, která toto tornádo vyprodukovala, nebyla supercelou a nevykazovala rotaci. Podobné krátkodobě žijící oblačné víry nejsou v Evropě ničím výjimečným. Berme tedy tento jako takové "divočejší uvítání" nadcházejícího léta.

Opět se ukázalo, že lidé v naší zemi žijí počasím a nebojí se fotografovat ani bouřková mračna. Podívejte se do následující galerie, ve které najdete ty nejzajímavější snímky pondělních bouřek.