V pondělí 22. září ve 20 hodin a 19 minut nastává letošní podzimní rovnodennost. Slunce v tento okamžik na své zdánlivé pouti po obloze, která vyvrcholí dosažením obratníku Kozoroha v den zimního slunovratu, překračuje rovník. V den rovnodennosti panuje na celé planetě stejně dlouhý den a noc – možná trochu překvapivě je však den nepatrně delší než 12 hodin.

Pro severní polokouli značí podzimní rovnodennost oficiální začátek astronomického podzimu, pro jižní polokouli naopak začátek astronomického jara. Teoreticky by měl být den i noc stejně dlouhý, v praxi však díky lomu slunečních paprsků v zemské atmosféře trvá den přibližně 12 hodin a 10 minut. Reálná rovnodennost tak u nás nastává až o pár dnů později.

Pokud byste si v tento den stoupli v pravé poledne na rovník, měli byste Slunce přímo v nadhlavníku. Jeho paprsky by na vás dopadaly pod úhlem 90 stupňů a vaše postava by tak v podstatě nevrhala žádný stín.

Slunce nyní bude pokračovat ve své zdánlivé pouti po obloze směrem na jih až do zimního slunovratu, kdy jeho paprsky v pravé poledne dopadají kolmo na obratník Kozoroha. Tam se Slunce symbolicky „obrátí“ a vydá se zpět – přes rovník na sever, až do okamžiku letního slunovratu, kdy dorazí na obratník Raka. Oba obratníky představují nejjižnější, respektive nejsevernější rovnoběžku, kde se Slunce může ocitnout v zenitu.

U nás na podzimní rovnodennost dopadají sluneční paprsky nejvýše pod úhlem 40 stupňů, což je o 23 stupňů méně než o letním slunovratu a naopak o 23 stupňů více než o slunovratu zimním. Číslo 23 není náhodné – právě na zhruba 23. rovnoběžce severní i jižní šířky leží oba obratníky. Sklon zemské osy je totiž přibližně 23,5 stupně.

Právě díky tomuto vychýlení zemské osy zažíváme na Zemi střídání ročních období.