Česká kotlina, obehnaná ze všech stran horskými hradbami, za stabilního počasí tlakové výše velice svědčí vzniku teplotní inverze. Přesvědčit se o tom budeme moci i během nadcházejících dnů.

Zejména v podzimních a zimních měsících, kdy je sluneční záření slabší a nemá sílu dostatečně prohřívat zemský povrch, v sobě drží kotlinovitý tvar Česka v nižších nadmořských výškách težký chladný vzduch, zatímco ve výšce proudí vzduch teplejší. V chladném vzudchu při zemi dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, čímž dochází k tvorbě mlh a nízké oblačnosti.

Mimo českou kotlinu nebývá teplotní inverze tolik výrazná nebo dochází k jejímu plnému rozrušení. Otevřený terén německých nebo polských nížin totiž při svém povrchu nedokáže tolik udržet chladný vzduch, a teplejší proudění z výšek se tak snáze dostane i do nižších poloh. Výrazně méně zde také proto dochází k tvrobě inverzních mlh a nízké oblačnosti, a většinou tak přetrvává jasné a teplé počasí.

Na mapách počasí pak za podobných situací v rámci střední Evropy Česko vyniká jako „ostrov oblačnosti a chladu“.