Úvodní stránka / Redakční tipy /

Počasí, klima a člověk: Městské tepelné ostrovy - část druhá

14:57
15. srpna 2023

Počasí, klima a člověk
Městské tepelné ostrovy - část druhá

smog-ueber-grossstadtMěstské tepelné ostrovy mají na život ve městech velký vliv, a to jak pozitivní, tak i negativní.

V prvním díle článku pojednávajícím o městských tepelných ostrovech jsme si přiblížili způsoby jejich vzniku a také to, jak a kdy se nejvíce projevují. Ve druhém díle se zaměříme na možné pozitivní i negativní vlivy městských tepelných ostrovů na život a přírodu ve městech a také to, jaké jsou možnosti snížování intenzity městských tepelných ostrovů.

Městský tepelný ostrov, který ze své podstaty zvyšuje průměrné roční teploty v centrech měst a ovlivňuje i jiné charakteristiky počasí, má na život a přírodu ve městech poměrně značný vliv. Tento vliv samozřejmě roste úměrně intenzitě tohoto tepelného ostrova a jeho největší projevy lze proto čekat v těch největších městech. U nás se to týká zejména Prahy, v menší míře i Brna a dalších měst s populací přes 100 tisíc obyvatel. Tepelné ostrovy se vyskytují i v městech mnohem menších, zde však bývá vliv tepelných ostrovů již podstatně nižší.

Městské tepelné ostrovy mají i své světlé stránky

Zvýšení průměrných teplot ve městech má v podmínkách našeho podnebí řadu pozitivních dopadů. Mezi největší z nich by se dalo považovat zejména zvýšení teplot v zimních měsících (zmírnění mrazů, někdy i dost podstatné), snížený výskyt pozdních jarních a časných podzimních mrazíků a tím i celkové prodloužení vegetační sezony.

Zvýšené teploty svědčí i některým teplomilným rostlinám a živočichům, zejména takovým, které špatně snáší silnější mrazy. Dobrým příkladem může být i úspěšný růst subtropického fíkovníku v centru Prahy, který by se ale za hranicí města zřejmě vůbec neuchytil.

Vyšší teploty ve městech svědčí i některým živočichům. Jako jeden příklad za všechny mohou sloužit holubi, kteří si díky mírnějším zimám ve městě mohou dovloit větší počet hnízdění. Holub hřivnáč, velký druh holuba, který na zimní měsíce odlétá ze střední Evropy do Středomoří, si pak v centrech měst, která s oblibou v posledních letech obývá, může dovolit svůj pobyt prodloužit a na jaře se sem pak vrací dříve, někdy dokonce již v únoru.

Jako pozitivní by se dal označit nárůst srážek nad městy z důvodu četnější konvekce a většímu množství kondenzačních jader ve formě znečišťujících částic, které slouží jako základ pro růst dešťové kapky (viz první díl). Přesný vliv městských krajin na množství srážek je dosud předmětem debat, prokazatelný mírný nárůst srážek nad městy zejména v letních měsících však prokázán byl.

A pak je tu celá řada vlivů negativních

Za negativní příspěvky městských tepelných ostrovů na život a přírodu ve městech by se dalo považovat zejména přehřívání měst v letních měsících, které může během horkých letních dnů život ve městech značně znepříjemňovat. Přehřívání za horkých letních dnů se projevuje jak během denních hodin, tak i během nocí. V průběhu horkých vln může být v řadě městských bytů snaha vyvětrat horko v nočních hodinách prakticky marná.

Díky zvýšenému obsahu kondenzačních jader v městském ovzduší se ve městech častěji vyskytují mlhy a snižují tak i délku trvání slunečního svitu.

Již trochu mimo samotné působení městského tepelného ostrova, avšak ruku v ruce s ním, by se jako výrazně negativní daly považovat také zvýšené úrovně znečištění vzduchu kvůli intenzivní dopravě, průmyslovým aktivitám a omezenému proudění vzduchu kvůli přítomnosti budov. Specifické rozvržení městské zástavby se také může podílet na vzniku takzvaných "uličních kaňonů", které usměrňují proudění vzduchu jedním směrem a na některých místech omezují provětrávání vzduchu - například v městských vnitroblocích.

O vodě a suchu v městské krajiněDále doporučujeme

K těmto negativním přesahům podoby měst a antropogenních činností v nich patří také zhoršené hospodaření s dešťovými vodami zejména kvůli nárůstu nepropustných ploch na úkor půdy se zelení. To se promítá do častějšího a hlubšího sucha, ale naopak i do snažšího vzniku bleskových povodní.

Náprava není složitá, ale žádá si změnu myšlení

A jak se dá výskyt městských tepelných ostrovů potlačovat?

Pomáhají jakákoliv opatření, která zvyšují plochu zeleně s vodními prvky na úkor betonových a asfaltových ploch. Pozitivním příkladem může být také zavádění zelených (vegetačních) střech, vysazování uličních stromořadí či prosazování zelenějších parkovišť s plochami propustnými pro dešťovou vodu. Vhodné je také lepší hospodaření s dešťovými vodami a jejich využití pro napájení jezírek či mokřadních ploch – vodní prvky mají zejména v letních měsících schopnost zvlhčovat a ochlazovat vzduch.

Tento článek navazuje na první část povídání o městských tepelných ostrovech:

Městské tepelné ostrovy - část prvníDále doporučujeme
Jan Hubač
Více k tématu
středa 11. června 2025

Chladná noc na čtvrtek

Teploty ojediněle poklesnou až pod 5 °C
neděle 15. června 2025

Horké počasí vrcholí

Od západu dorazí studená fronta
sobota 14. června 2025

Horko i silné bouřky

V neděli večer dorazí studená fronta
Všechny zprávy o počasí
Mohlo by vás také zajímat
pátek 23. května 2025

Škody na vegetaci

V Česku se vyskytlo tornádo
čtvrtek 8. května 2025

Napáchaly škody

Rumunskem se prohnaly supercely s krupobitím
pondělí 16. června 2025

Astronomické zajímavosti

Období bez skutečných nocí
Všechny příspěvky
Počasí & Radar

www.pocasiaradar.cz

facebookinstagramtikTokKontaktlinkList
Ochrana dat | Impresum