Pobřeží Baltského moře: Oblast čelí vichřici, dešti a vlnobití, části měst se ocitají pod vodou.

Významný rozdíl tlaku vzduchu mezi tlakovou výší nad Skandinávií na jedné straně a hlubokou tlakovou níží nad severozápadní Evropou na druhé straně se na pobřeží Baltského a Severního moře projevuje silnou vichřicí. Na místě čelí kromě mimořádně prudkého větru také rozbouřenému moři a dešti. Podívejme se spolu na to, jak to v oblasti vypadá.

Na pobřeží Baltského moře čelí vichřici s poryvy větru o rychlostech přesahujících 100 km/h. Je jasné, že vichřice jako přírodní živel je rizikem sama o sobě, její nebezpečí se však násobí v součinnosti s mořem. Řeč je o vlnobití a celkovém vzdutí moře, kdy v některých oblastech mořská hladina může vystoupat i více než 2 metry nad obvyklou úroveň, což samozřejmě vede k zatopení celé řady nízko položených míst.

Ulice v centrech některých měst při pobřeží Baltského moře se mění v dravé řeky a celé čtvrtě se ocitají pod vodou - jedná se zde o jednu z nejzávažnějších podobných situací za poslední destíky let. Výrazně zasažena jsou touto událostí i některá větší města, jako je například Flensburg, Kiel nebo Lübeck.

Situace má na pobřeží Baltského moře zůstávat závažná, dokud se vítr neuklidní, což se nestane až minimálně do páteční půlnoci.

Protože vítr vane nezvykle od východu, čelí na sousedním Severním moři zcela opačným problémům. Mořská voda je odsud totiž východním prouděním vytlačována a příliv je zde až o 120 centimetrů nižší oproti běžnému stavu. To působí vážné komplikace v námořní dopravě.

Někteří obyvatelé ostrovů při pobřeží Severního moře kvůli tomu přišli o spojení s pevninou. Kvůli nízké hladině moře totiž musela být pozastavena doprava trajekty.

Mezi tlakovou výší nad Skandinávií a rozsáhlou a hlubokou tlakovou níží nad severozápadem Evropy probíhá velmi silné proudění. Protože v centru tlakové níže je velice nízký tlak, existuje na poměrně malém území obrovský rozdíl tlaku vzduchu (tlakový gradient). Jak je přírodním silám vlastní, snaží se tuto nerovnováhu za každou cenu srovnat, což se projevuje právě extrémně silným větrem.

Oblasti se silným větrem na povětrnostních mapách můžeme snadno odhalit podle výrazně nahuštěných izobar (čar spojujících místa se stejným tlakem vzduchu), které právě ukazují na místa s rychle se měnícím tlakem vzduchu. Právě taková oblast se nyní nachází nad severem Německa a v oblasti Baltského moře.

Tlaková výše nad Skandinávií přináší do oblasti velmi studený, původem polární, vzduch, rozsáhlá tlaková níže nad severozápadem Evropy naopak do střední Evropy vane velice teplý vzduch od jihu. Nad severem Německa se tyto dvě vzduchové hmoty střetávají a vytvářejí zde vrýrazné teplotní rozhraní, na němž se vytváří také oblačnost se srážkami.

Silné jižní proudění po přední straně zmíněné tlakové níže přináší během pátečního odpoledne zejména na východ našeho území velmi vysoké teploty, ale také čerstvý jižní vítr s nárazy o rychlostech i kolem 75 km/h.