S příchodem května začínáme opět častěji čelit přívalovým srážkám v souvislosti s konvektivními přeháňkami a bouřkami letního typu. Jedním z vedlejších důsledků prudkého deště bývá i takzvaná blesková povodeň. Někdy se však zapomíná na to, že bleskové povodně nejsou ani tak důsledkem přívalového deště, jako spíše nevhodných zásahů do krajiny.

Obloha zčerná, na obloze se objevují první záblesky, záhy střídané hrozivým duněním. Po chvíli se přidávají první kapky, které posléze přecházejí v liják nebo dokonce průtrž mračen. Stačí deset minut, a vody jsou plné ulice i polní cesty. Okapy nestíhají odvádět vodu ze střech, stejně jako kanalizace nestíhá odvádět náhlé přívaly vody ze silnic a chodníků. Netrvá to dlouho a už jsou hlášeny první vytopené garáže nebo sklepy. Z místního roztomilého drobného potůčku se během chvíle na pár desítek minut stává dravá řeka.

Ale co za takovými výjevy stojí - opravdu jen ten nezvykle silný liják, nebo spíše poněkud nemocná krajina, která neumí správně plnit své funkce, a tedy ani hospodařit s vodou?

Pojďme se podívat, co vše ztěžuje vsakování dešťové vody - zejména v prostředí našich měst.

Jako nejproblematičtější se v tomto ohledu jeví příliš velké zastoupení betonových či asfaltových ploch, kde voda nemá šanci vsáknout se - pouze bez užitku odtéká - rovnou do veřejné kanalizace spolu s vodou ze střešních ploch, což je přitom voda, která by se často dala výborně využít pro mnohé účely kromě přímé konzumace.

Dalším významným problémem bývá správa zelených ploch - zpravidla platí, že čím více vhodných stromů a pestrosti v městské zeleni, tím lépe - a to nejen z hlediska hospodaření s dešťovou vodou.

Pokud se totiž vzdálíme od asfaltových a betonových ploch a zaměříme se na městské trávníky a plochy zeleně, zjistíme, že i zde je často co zlepšovat.

Například častý výjev v centrech českých měst - nakrátko střižený travník s minimem kěřů a stromů - jen těžko plní svou funkci jako živý ekosystém, prvek v boji s letní výhní nebo jako místo pro efektivní vsak dešťové vody. Obnažená půda bez vegetačního krytu rychle vysychá, na jejím povrchu se vytváří krusta, po níž dešťová voda často jen stéká. O chybějícím životním prostoru pro hmyz a jiné drobné živočichy ani nemluvě.

Nakonec u seschlého a vysekaného trávníku upadá i ta jeho funkce, pro niž byl snad v prvé řadě takto upraven, tedy ta estetická.

Některé příklady dobrého a špatného nakládání s městskou zelení uvádíme ve fotogalerii níže:

Jedním z dalších závažných nešvarů, který si česká krajina (i mimo města) do velké míry nese jako neblahé dědictví minulého režimu, jsou nezdravě korigované, napřímené (takzvaně meliorované) vodní toky, které skrze tyto úpravy částečně nebo zcela ztratí své přirozené koryto, a tím pádem i svůj přirozený život.

Chybí břehová vegetace, chybí meandry, chybí prostor, kam by se voda mohla přechodně rozlít, vytvořit zde tůně či laguny. Při zvýšení průtoku se tak nadbytečná voda nemá kam uhýbat nebo vsakovat. Na vodním toku v umělém korytu se extrémně rychle projeví jak srážky, tak ale i sucho.

S nezdravou městskou krajinou, kde hrají prim vyasfaltované plochy, obsese nakrátko střiženým trávníkem a téměř dokonalý odvod dešťové vody do kanalizace, není sucho nikdy daleko. Ve skutečnosti číhá na svou příležitost, jen co odezní poslední přívalový déšť.

A není se co divit. Veškerá voda, která by se na daných místech za normálních okolností vsákla do půdy, je namísto toho odvedena zcela bezúčelně kanalizací na čistírny odpadních vod. Ty bývají takovými přívaly navíc značně přetěžovány, a v důsledku toho mohou přechodně snížit svou účinnost při čištění odpadních vod.

Shrnuto, podtrženo - špatným hospodařením s vodou v krajině si dobrovolně prohlubujeme sucho a okrádáme se o vodní zdroje a skrze přetěžování čistíren, kam ve velkém odvádíme vodu z ulic a střech, pak v důsledku i zhoršujeme kvalitu vody ve vodních tocích.

Prostor, který je schopný lépe zadržet vodu, je logicky i zároveň mnohem lépe vybaven na zvládání delších suchých epizod. Na úrovni městské krajiny nám na pomoc mohou přijít propustnější plochy povrchů komunikací, zadržování dešťové vody ze střech, zelené střechy i fasády a v neposlední řadě také změna v přístupu k městské zeleni.