Květy v ohrožení mrazem: Noční teploty poklesnou na východě až k -7 stupňům.

V momentálním přílivu studeného a vlhkého vzduchu od severu jsme se z hlediska počasí vrátili z konce března spíše na konec února. Venku se prohánějí sněhové přeháňky, fouká studený severák a teploty se pohybují jen slabě nad nulou. Ve večerních a ranních hodinách se přidá další zimní projev, a sice silnější mráz. Ten může poškodit květy a mladé lístky.

Úterní ráno mnohde překvapilo novou sněhovou pokrývkou. Aspoň poprašek sněhu ležel na velké části území, včetně většiny nížin v Čechách. Během dne přeháňky mírně ustávaly a ve větší míře přetrvávaly pouze v pohořích na severu a severovýchodě naší země. V horských polohách přitom připadlo i více než 10 centimetrů nového sněhu. V nížinách sníh napadlý z nočních a ranních hodin při slunečním svitu a teplotách nad nulou rychle tál. Pocitovou teplotu však velmi výrazně snižoval čerstvý nárazovitý severozápadní vítr. Vítr je nejsilnější ve východní polovině území, kde jeho nárazy přesahují i rychlosti 70 km/h.

Protože bude večer vítr slábnout a oblaků bude ubývat, vznikne ve studeném severním proudění ideální příležitost pro významnější pokles teplot v nočních hodinách. To je v období, kdy již vlivem předchozího teplého počasí předčasně rozkvetlo velké množství dřevin, pro květy velký problém. Květy stromů jsou nejvíce náchylné na působení mrazu ve fázích začátku kvetení a plného rozkvětu. Například květy meruněk poškozuje již slabší mráz kolem -2 °C, květy broskvoní jsou mírně odolnější, nebezpečí pro ně představuje zhruba teplota -4 °C a méně.

V noci na středu budou teploty na našem území klesat na -1 až -5 °C. Tepleji bude v Čechách, kde k ránu v souvislosti s teplou frontou bude přibývat oblačnosti. Naopak ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde zůstane jasná obloha až do ranních hodin, mohou teploty klesat až k -7 °C.

Pokud jsou samotné květní pupeny před rozpukem nebo v mírném rozpuku, zvládnou vzhledem k přítomnosti ochranné vrstvy i silnější mrazy velmi dobře. Nejnáchylnější jsou naopak již hotové drobné plůdky. Těm vadí vzhledem k velkému obsahu vody již jakákoliv teplota byť i jen pár desetin pod nulou. Silnější mrazy škodí i mladším rostlinám či drobným lístkům. Voda obsažená v rostlinném těle zamrzne a vzniklé ledové krystalky poškodí rostlinné buňky, což je nevratná škoda. Dlouhodobý chlad na jaře velmi škodí také včelám. Ty při teplotách pod 10 °C vůbec nevylétají a pokud taková situace trvá na jaře více dnů, mohou včely velice hladovět.

Protože s nepříznivými jarními mrazíky má lidstvo již bohaté zkušenosti, byla vynalezena řada způsobů k jejich ochraně. Mezi nejprostší způsoby se řadí prosté zakrytí květů netkanou bílou textilií. Stromy totiž, podobně jako drtivá většina živých organismů, produkují svým metabolismem určité teplo, které díky zakrytí stromu textilií tolik neuniká do okolí a kolem stromů (květů) se vytvoří ochranná tepelná vrstva. Mezi další způsoby patří zakládání ohňů pod stromy, kdy se spoléhá na oteplující efekt stoupajícího dýmu. Mezi velmi účinné a přitom jednoduché metody patří také postřik stromů vodou, ideálně ve formě mlhy nebo velmi drobných kapek. Na listech a květech se tak vytvoří souvislá vodní vrstvička, která při poklesu teplot pod nulu vytvoří výborný izolant - led.