S končícím létem je spojené pravidelné odlétání stěhovavých ptáků do teplých oblastí. Jaké druhy nás opouštějí a jak vůbec ptáci vědí, kdy je vhodná doba k odletu? 

Výsledek evoluce

Pravidelná migrace ptáků se u jednotlivých druhů vyvíjela postupně a je pevně zafixována. Důkazem, že stěhování je v ptácích podmíněno geneticky je fakt, že i čerstvě narozená mláďata odlétají z hnízdišť ve správnou dobu, aniž by je to někdo naučil. Ptáci si před odletem do teplých krajin vytvářejí tukové zásoby. Těsně před odletem mohou vrůst až na 60% tělesného objemu. Většina druhů musí překonat tisíce kilometrů dlouhou cestu. Jejich cílem jsou často oblasti na jih od africké Sahary. 

Tahový neklid

Život všech ptáků se řídí denním cyklem, tedy změnami v délce denního svitu. Podle toho jedinci poznají blížící se čas jarní nebo podzimní rovnodennosti. Těsně před začátkem migrace vykazují tzv. tahový neklid. Ten se projevuje zvýšenou aktivitou a jakousi nervozitou, kdy ptáci poskakují a třepotají křídly. Jiřičky a vlaštovky se často srocují a vysedávají na různých drátech.

Spáči za letu

Některé druhy se migraci přizpůsobily tak dokonale, že dokáží během tažného období zkrátit dobu spánku až o dvě třetiny. Zajímavostí je, že rorýs velký dokáže spát dokonce i za letu. Díky tomu se ve vzduchu udrží přibližně půl roku.

Jak se orientují?

Práci pro orientaci využívají magnetické pole Země. Dokáží vnímat i vizuální prvky terénu, polohu Slunce nebo hvězd. I přes mnoho vědeckých výzkumů zůstává samotný proces a fungování ptačí migrace tajemstvím. Zajímavé je například, jak se dokáží denní ptáci orientovat během nočního letu. Jedna z variant předpokládá, že jsou díky speciálním receptorům v očích schopni vidět zemské magnetické pole.  

Nebezpečí na cestě

Na cestách na ptáky čeká řada nástrah, které jim mohou cestu zkomplikovat. Tou hlavní je samozřejmě počasí, ale svou roli hraje také odlesňování krajiny. Někteří dravci (například včelojed) musí urazit vzdálenost až 10 000 km. Mnoho ptáků padne za oběť pytlákům. Některé druhy musí na své cestě překonávat extrémní výškové rozdíly. Například tibetské husy během migrace letí přes horská pásma tyčící se do výšek kolem 6000 m.n.m. 

Jaké druhy migrují?

V Evropě známe přibližně 87 druhů tažných ptáků. U nás mezi nejznámější patří zejména čápi, kteří odlétají už koncem srpna. Mezi další stěhovavé ptáky patří jeřáb popelavý, jenž nás opouští během září. Vyskytuje se zejména na severu Čech a v oblasti jihočeských rybníků. Zde mohou lidé během září pozorovat velká hejna jeřábů popelavých, která o sobě dávají vědět charakteristickým "troubením". Mezi další migrující druhy patří třeba slavík, jiřička, špaček, rorýs nebo vlaštovka.