Nezvykle vytrvalá a intenzivní mrazivá vlna svírá zejména sever a severovýchod země. V Pekingu, který spadá do oblasti s vlhkým kontinentálním podnebím, jsou na krátké, tuhé a slunečné zimy zvyklí. Tak dlouhá „šňůra“ nocí, kdy teplota padá pod -10 stupňů, jako je tomu v letošním prosinci, zde však obvyklá není.

Rok 2023 přitom již do Pekingu jeden význačný extrém přinesl, když zde červnová teplota poprvé v historii měření dosáhla na maximum přes 40 stupňů. Na závěr roku pak přichází extrém opačný - čínští meteorologové totiž ve zdejším hlavním městě v tomto prosinci zaznamenali více než 300 hodin podnulových teplot v méně než dvou týdnech - to je zde velmi neobvyklé.

Na severu a severovýchodě země teploty klesají i pod -40 stupňů. Desítky milionů obyvatel po celé Číně čelí problémům s vytápěním, protože zdejší topné systémy kolabují vzhledem k enormní poptávce po energii. Mrazy se přitom rozšířily až hluboko na jih, s nočními teplotami kolem -6 stupňů se museli vypořádat i obyvatelé subtropické Šanghaje.

Zima trápí také sousední Japonsko, a to zejména prostřednictvím extrémních přívalů sněhu na severu země. V některých oblastech ostrova Hokkaidó během několika uplynulých dnů napadlo i přes metr nového sněhu!

Silné mrazy trápí také Korejský poloostrov. Vzhledem k izolaci Severní Koreji však není jasné, jak tuhé mrazy zvládá zdejší obyvatelstvo. I v mnohem teplejší Jižní Koreji však teploty padají až k - 16 stupňům.

Jedno z možných vysvětlení pro letošní tuhý začátek zimy na východě Asie spočívá v možném oslabení polárního vortexu, které dovoluje mrazivému arktickému vzduchu proniknout až nebývale daleko na jih.