Pro meteorology začalo jaro již prvního března, z hlediska astronomie se však první jarní den datuje až k jarní rovnodennosti, která letos připadá na pondělí dvacátého března.

Jedná se o magický den, kdy v pravé poledne dopadají na rovníku sluneční paprsky pod úhlem 90 stupňů. Pokud byste si tedy v tu chvíli stoupli na sluníčko, sluneční paprsky by vám dopadaly přímo na hlavu a vaše postava by nevrhala prakticky žádný stín.

Slunce na své pouti pokračuje dále k severu, až 21. června, tedy o letním slunovratu, bude také pod úhlem 90 stupňů v pravé poledne dopadat na obratník Raka. Ten se nachází na zhruba 23,5 stupních severní šířky a je protipólem svého jižního bratra, obratníku Kozoroha. Jedná se nejzazší rovnoběžky, kde se sluneční kotouč může právě o slunovratech nacházet přímo v zenitu.

Délka dne se u nás nyní tedy bude prodlužovat ještě plného půl roku a zároveň bude také stoupat výška slunce nad obzorem. Proto se bude i den za dnem zvyšovat množství energie dopadající na zemský povrch prostřednictvím slunečního záření. To znamená postupné prohřívání zemského povrchu, které bude pokračovat díky tepelné setrvačnosti ještě další více než měsíc po letním slunovratu.

O jarní rovnodennosti má slunce výšku nad obzorem stejnou jako o rovnodennosti podzimní. Teploty jsou však v březnu výrazně nižší než v září. Zatímco v den podzimní rovnodennosti můžeme ještě registrovat letní teploty, v den jarní rovnodennosti není ještě neobvyklý výskyt mrazů a sněhových přeháněk.

Právě kolem rovnodenností se mění délka dne nejrychleji. Nyní, v poslední třetině března, nám tak každým dnem přibývá relativně nejvíce minut světlé denní epizody. Platí také, že kolem rovnodenností se po západu slunce nejrychleji stmívá a naopak po jeho východu se ráno nejrychleji rozednívá.

V den rovnodennosti nastává vzácný okamžik, kdy si je celý svět rovný, minimálně tedy aspoň v délce světlého dne. Vzhledem k refrakci v zemské atmosféře však již slunce není na obloze jen 12 hodin, nýbrž zhruba již 12 hodin a 9 minut.

Přesný čas a datum rovnodenností se mírně mění každý rok, vzhledem k tomu, že Zemi trvá zhruba 365,25 dne, než oběhne celou dráhu kolem Slunce. Proto se také každé čtyři roky musí únoru přidávat devětadvacátý den, nastává takzvaný přestupný rok.