Pro meteorology sice začalo jaro již prvního března, astronomové však za právoplatný počátek jara považují až den březnové rovnodennosti. Ta letos připadá na pátek dvacátého března.

Jedná se o magický den, kdy Slunce na své pomyslné pouti od jihu k severu překračuje rovník, kde v pravé poledne jeho paprsky dopadají na zemský povrch přesně pod pravým úhlem.

Po jarní rovnodennosti Slunce na své pomyslné pouti po zemských rovnoběžkách pokračuje dále k severu, a to až do dne letního slunovratu (letos 21. června), kdy dosáhne obratníku Raka, na nějž v pravé poledne toho dne sluneční paprsky také dopadají pod pravým úhlem.

Obratník Raka leží na zhruba 23,5 stupních severní šířky a je protipólem svého jižního dvojníka – obratníku Kozoroha, který se zase nachází na zhruba 23,5 stupních šířky jižní. Jedná se o nejzazší rovnoběžky, kde se sluneční kotouč může mezi slunovraty nacházet přímo v zenitu.

U nás se bude délka dne od jarní rovnodennosti prodlužovat ještě celé tři měsíce, zároveň s tím bude také stoupat výška Slunce nad obzorem, a tedy poroste i množství energie dopadající na zemský povrch prostřednictvím slunečního záření.

To se projeví i na pokračujícím prohřívání zemského povrchu, které bude pokračovat díky tepelné setrvačnosti pevniny i oceánů přibližně ještě další více než měsíc po letním slunovratu.

O jarní rovnodennosti má Slunce výšku nad obzorem stejnou jako o rovnodennosti podzimní. Teploty však u nás v březnu bývají výrazně nižší než v září. Zatímco v den podzimní rovnodennosti můžeme ještě v některých letech registrovat letní teploty, v den jarní rovnodennosti není naopak ještě zcela neobvyklý výskyt mrazů a sněhových přeháněk.

Právě kolem rovnodenností se mění délka dne nejrychleji. Nyní, ve druhé polovině března, nám tak každým dnem přibývá denního světla nejrychlejším tempem (jsou to zhruba 3 minuty a 45 sekund za den).

Platí také, že kolem rovnodenností se po západu Slunce nejrychleji stmívá, a naopak po jeho východu se ráno nejrychleji rozednívá. V den rovnodennosti totiž Slunce ráno vychází přesně na východě a večer zapadá přesně na západě.

Navzdory svému pojmenování netráví Slunce nad obzorem v den rovnodennosti přesně 12 hodin. Vzhledem k lomu slunečních paprsků v zemské atmosféře již v den jarní rovnodennosti dělí východ a západ Slunce asi 12 hodin a 10 minut.

Přesný čas a datum příchodu astronomického jara se mírně mění každý rok, vzhledem k tomu, že Zemi trvá zhruba 365,25 dne, než oběhne celou svou dráhu kolem Slunce. Proto se také každé čtyři roky (naposledy v roce 2024) musí únoru přidávat devětadvacátý den a nastává takzvaný přestupný rok. Datum jarní rovnodennosti ale nejčastěji připadá na 20. března.