Situace na islandském poloostrově Reykjanes, který ohrožuje sopečná erupce, zůstává napjatá. Zemětřesení a zvedání půdy poblíž města Grindavík udržují velké obavy z erupce.

Otřesy sice v posledních dnech zeslábly, ale zdvih půdy se o víkendu opět zvýšil. Odborníci to připisují pokračujícímu magmatickému proudu v podzemí.

Magma vystupující z hloubky se šíří 15 kilometrů dlouhým tunelem několik set metrů pod zemí a zvyšuje tlak na horninu, která blokuje cestu k povrchu.

Tam, kde je krycí hornina nejkřehčí a tedy nejslabší, by země mohla kdykoli prasknout a došlo by ke spuštění lávového proudu. Nikdo však nemůže říci, kdy a kde přesně k tomu dojde. Pod zemskou kůrou se nyní vytvořil obrovský rezervoár magmatu.

Na místě se začaly stavět ochranné hráze ze zeminy, které ochrání blízkou geotermální elektrárnu před zničením. Do bezpečnějšího terénu bylo přesunuto i několik elektrických stožárů, aby byla zajištěna dodávka energie i v případě blížících se lávových proudů.

Pro zhruba 4000 lidí z Grindavíku je naděje na návrat do domovů spíše mizivá. Části města nyní klesly o několik decimetrů. Oblasti blízko pobřeží jsou ohroženy záplavami a mohly by sklouznout do moře. Celá oblast může být již neobyvatelná.

Nejistota je vyčerpávající. Přestože všechny náznaky ukazují na hrozící erupci, nikdo nemůže s jistotou říci, že v blízkosti města k sopečnému výbuchu skutečně dojde. Není ani známo, jak dlouho by erupce trvala. Mohou to být dny, týdny, měsíce nebo dokonce roky. Sopka se probudila po 800 letech spánku.

Dá se ale odhadnout, že v případě erupce nepůjde o explozivní výbuch s uvolněním velkého množství popela. Mnohem pravděpodobnější je vznik velkého lávového proudu podél pukliny v zemi.

Kromě vodní páry a magmatu se uvolní i škodlivé sopečné plyny, jako je oxid siřičitý a CO2. Dopad na letecký provoz, který měla erupce vulkánu Eyjafjallajökull v roce 2010, je však velmi nepravděpodobný.