Historický mráz: 11. února 1929 Česko svíral krutý mráz, slavíme výročí nejnižší naměřené teploty.

Zatímco letos únorové počasí ovládají prakticky jarní teploty, naši předkové touto dobou před 95 lety právě prožívali nejstudenější den, týden, ba dokonce i celý měsíc za dlouhá staletí.

Právě 11. února 1929 padl absolutní rekord minimální teploty pro celou Českou republiku, tehdy dokonce i celé Československo. Na stanici v obci Litvínovice u Českých Budějovic tehdy naměřili arktických -42,2 °C. A historické, dosud nepřekonané, rekordy padaly na všech tehdy měřících stanicích (bylo jich o poznání méně než dnes). Pod -40 °C ten den spadly teploty také třeba v Třeboni nebo v Opavě. Naše nejstarší měřící stanice Praha- Klementinum to osudové ráno změřila -27,1 °C (a zde to vzhledem k délce měření není rekord, 1. března roku 1785 zde bylo dokonce ještě o půl stupně chladněji). Ten samý den padl také dosud platný rekord pro Slovensko, kdy v obci Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili rovných -41 °C.

Maximální teploty se 11. února roku 1929 pohybovaly na celém území kolem -20 °C. Celý měsíc únor 1929 se řadí mezi ty rekordně nejstudenější nebo minimalně jedny z nejstudenějších měsíců v historii nejen Česka, ale i celé Evropy. Srovnatelně studený už byl třeba ve 20. století jen únor roku 1956. Z dnešního pohledu jsou již podobné teploty jen těžko představitelné.

Pojďme si trochu zapolemizovat. Dá se dobře předpokládat, že hypoteticky mohla být rekordní minimální teplota v ten den ještě nižší. Síť měřících stanic byla téměř před sto lety výrazně řidší než dnes a mimo jiné ještě nebyly v provozu automatické měřící stanice v tradičních mrazových kotlinách na Šumavě a v Jizerských horách, kde se i v jinak mrazově nevýrazných zimách objevují teploty kolem -30 °C (například i v loňském mírném únoru).

Je tedy otázkou, kolik stupňů na takových místech bylo reálně právě třeba v některém z rekordních dnů během únoru 1929 nebo únoru 1956.

Jisté je, že podobně silným mrazům jsme odvykli a dnes by epizoda silně mrazivého počasí s řadou arktických dnů i v nížinách vyvolala značný rozruch.

Překonání absolutního mrazivého rekordu v příštích letech není pravděpodobné, avšak ani ne nemožné. Celkový trend zimního počasí je však celkem jasný - teploty rostou, sněhu ubývá a ubývá i jednotlivých dnů s velice silnými mrazy.

Také letošní zima se dle všeho zařadí po boku těch velice mírných. I přes kratší epizody mrazivého a sněžného počasí skončil jako teplotně nadprůměrný leden i prosinec (ten dokonce poměrně výrazně).

Poslední zimní měsíc, únor, sice ještě nedoběhl ještě ani do své poloviny, přesto na základě dosavadního průběhu počasí i nejbližších výhledů můžeme usuzovat, že z hlediska teplot skončí i tento měsíc velmi pravděpodobně výrazně nad normálem.