Úterní počasí bylo pod vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu. Na většině území pršelo prakticky po celou noc. Když se déšť pomalu odsunul, začaly se vytvářet první přeháňky a ojedinělé bouřky. Na dvou menších konvektivních jádrech se objevily tromby. Jedna na Písecku a druhá na Vsetínsku.

První tromba se objevila kolem 13:00 v oblasti Ražic na Písecku. Jak se přeháňka přibližovala k městu Písek, začaly se objevovat na sociálních sítích snímky oblačného víru. Podle dosavadních informací nedošlo k žádným škodám, takže se oblačný chobot zemského povrchu s největší pravděpodobností nedotkl.

Jen necelé dvě hodiny po písecké trombě živel udeřil znovu, tentokrát na Moravě. Menší přeháňka se vytvořila severovýchodně od Vsetína a postupovala zvolna k jihozápadu. Sociální sítě opět zaplavily desítky snímků od zvídavých pozorovatelů. Ani v tomto případě nejsou hlášeny žádné škody.

Tyto oblačné víry jsou vázány povětšinou na oblaka typu cumulonimbus či cumulus congestus. Tromba je vír, který se během svého trvání nedotkne zemského povrchu. Ve chvíli, kdy se tromba dotkne země, mluvíme o tornádu. Tromby jsou ve většině případů neškodné, pokud je ale pozorována v návaznosti na silnější bouřku nebo se vizuálně nachází pod nápadnou oblačnou sníženinou (wall cloud), pak se může jednat o vznikající tornádo.

V Česku se během roku vyskytne přibližně 5 až 10 tornád. Co se týče rotujících oblačných nálevek (funnel cloudů), těch se nad Českem vyskytnou někdy i desítky za rok. Vzhledem ke krátké době jejich životnosti jich mnoho jistě uniká pozornosti a o jejich výskytu se tak nikdy nedozvíme.

O prvním letošním tornádu jsme vás již informovali v článku na konci března, kdy se objevilo na Blanensku.

Další série tornád zasáhla střední Evropu na konci dubna. Tehdy se nad naším územím vyskytla hned dvě tornáda, první na Svitavsku a další na Vysočině. Více naleznete v našem archivním článku.