Na Blanensku v okolí obce Letovice se v pátek 31. března 2023 vyskytlo slabé tornádo. Bylo vázáno na lokální bouřku, která předcházela nástupu samotné fronty. V oblasti hasiči likvidovali na třech místech popadané stromy. Na základě průzkumu škod se jednalo o tornádo mírné intenzity, tedy stupně F0.

Přes Českou republiku přecházela studená fronta od západu až severozápadu. Na ní se už v oblasti západu Čech vyskytovaly první bleskové výboje. Jak fronta pokračovala dál směrem na východ, začala nabírat na síle. Přibližně kolem 17:40 se v oblasti moravské Olešnice vytvořilo menší přeháňkové jádro. Následně postupovalo směrem k severovýchodu, kdy se kolem 18:20 dostalo do oblasti vesnice Letovice. V této fázi i na běžném radaru bylo možné spatřit nenápadný "hák", který bývá spojen s přítomností rotace tzv. "hook echo". Za touto buňkou rychle postupovala samotná fronta ve formě linie bouřek a přeháněk. Fronta tuto osamocenou bouřku dohnala, ta se stala její součástí a celý systém začal postupně rychle slábnout.

Ještě před vznikem samotné nálevky byla pozorována rotace tzv. wall cloudu, což je oblačná sníženina nacházející se v místě nejvýraznější rotace, ze které právě mohou vznikat tornáda. Samotná nálevka vznikla přibližně v okolí Kunštátu a postupovala směrem na obec Letovice, kde došlo k prokazatelnému kontaktu se zemským povrchem. V katastru obcí Nýrov a Lhota tornádo způsobilo škody odpovídající intenzitě F0.

Ze začátku panovala nejistota, zdali škody byly způsobené tornádem a nebo následnou postupující frontou. „Tornádo se prokazuje především zaznamenáním průběhu jevu, případně charakteristikou škod. Zde se jednalo o případ, kdy byla pozorovaná a z několika míst zdokumentovaná nízká rotující oblačná nálevka, která se nazývá trombou. Tornádo se z tromby stává ve chvíli, pokud začne působit škody na zemském povrchu, což se nám za spolupráce s místními podařilo prokázat,“ poznamenal předseda CTRA Duspara.

Přesný vznik samotných tornád je zatím obestřen tajemstvím. Známe ale obecné předpoklady a mechanismy, které mohou jeho vzniku napomoci. V tomto konkrétním případě nejspíše hrála roli blízkost frontálního systému, který rychle postupoval k nově vzniklé buňce. To ovlivnilo lokální větrné podmínky, které napomohly vzniku rotace. V oblasti díky tomu vzniklo jakési "rozhraní", nad kterým se ona bouřka zdržovala. Pak už hrají roli ve výskytu tornáda jen nepatrné změny v přízemním proudění větru a rozdílech teplot, které mohou vytvářet jakési uzavřené oblasti s podmínkami vhodnými pro jejich vznik. Takto silně lokální vlivy zatím není možné úspěšně předvídat a jedinou možností je využití vizuálních potvrzení od očitých svědků, případně použití speciálních radarových produktů, které ale nemusí být vždy v našich podmínkách spolehlivé.

Od děsivého případu moravského tornáda v létě roku 2021 uplynou brzy 2 roky. Zdá se, jako kdyby počty tornád narůstaly. Hlavní roli v tomto dojmu hraje lepší informovanost lidí, rychlost šíření informací prostřednictvím sociálních sítí a také postupně se zlepšující technika umožňující lepší detekci. Tornáda byla v Evropě vždy a mluví o nich i různé historické prameny. Co se tohoto roku týče, tak například nedávno, dne 26.3.2023, se v německém Hessensku objevilo slabší tornádo, které napáchalo menší škody ve městě Grießen. Další oblačná nálevka byla spatřena 19. března v Dolním Sasku. Změny klimatu s sebou samozřejmě budou přinášet různé změny, mezi které se řadí i možný častější výskyt tornád.