Září je tady: Měsíc doznívajícího léta, vinobraní i prvních ranních mlh!

Začal nám krásný měsíc září, a tím pádem i meteorologický podzim. Také astronomický podzim přichází v září, na ten si však počkáme až do dne podzimní rovnodennosti, která letos připadá na neděli 22. září. Jaké u nás bývá v září počasí a jaké se s tímto měsícem pojí pranostiky?

Devátý měsíc v roce své pojmenování nese podobně jako říjen od slova „řuje“ (přesněji tedy měsíc „za řuje“ – září), což je staročeský výraz označující řev zvířat, která se v tomto období v lesích páří.

Název měsíce září v latině, který se propsal i do mnoha indoevropských jazyků, September, pochází z latinského slova pro řadovou číslovku „sedmý“, tedy septem. Původně bylo totiž v římském kalendáři září sedmým měsícem v roce.

Jak již bylo řečeno, hned první zářijový den má symbolický význam jako počátek meteorologického podzimu, který trvá od 1. září do 30. listopadu. Astronomický podzim pak nastává úderem podzimní rovnodennosti, nejčastěji 22. nebo 23. září, a trvá až do zimního slunovratu kolem 21. prosince.

Jaké bývá v září počasí?

Co se počasí týká, mívá u nás září obvykle ještě charakter doznívajícího léta. Zejména v první třetině měsíce často pokračuje teplé počasí, teploty běžně překračují letních 25 °C a téměř každoročně se v nížinách objeví i poslední tropické dny, tedy dny s maximální teplotou 30 °C a více. Teplé období do poloviny září bývá označováno pojmem mariánské léto (svátek Panny Marie připadá na 12. září).

S prodlužujícími se nocemi je stále více času na pokles nočních teplot. Rána se tak stávají čím dál chladnější a koncem měsíce se mohou objevit už i přízemní mrazíky. Jasné a klidné noci také dávají šanci vzniku teplotních inverzí, které přejí ranním mlhám.

Zářijové slunce má však ještě dost síly, a mlhy se proto obvykle po východu rychle rozpouštějí.

V nížinách se průměrné odpolední teploty v září pohybují mezi 18 a 24 °C, průměrné ranní minimální teploty klesají nejčastěji na 7 až 13 °C. V nejvyšších horských polohách se již od poloviny měsíce při přílivu chladného vzduchu od severu mohou objevit první sněhové vločky.

Nejvyšší zaznamenaná zářijová teplota u nás činí 37,4 °C a byla naměřena 1. září 2015 ve slezském Javorníku. Naopak nejnižší zářijová teplota byla zaznamenána v Horské Kvildě na Šumavě – 21. září 1997 tam rtuť klesla až k −10,5 °C.

Nejvyšší zaznamenaná teplota v měsíci září u nás činí 37,4 °C a byla naměřena 1. září 2015 ve slezském Javorníku. Naopak nejnižší zářijová teplota byla zaznamenána v obci Horská Kvilda na Šumavě, kde se 21. září roku 1997 nad ránem ochladilo až k - 10,5 °C.

Koncem měsíce se často vyskytují krásné slunečné dny s mlhavými a chladnými rány a příjemně teplými odpoledni. Takové počasí je neklamnou známkou příchodu babího léta, které se může někdy protáhnout až do konce října.

Jako celek bývá září teplé, slunečné a velmi příjemné pro pobyt venku. Oproti letním měsícům výrazně ubývá bouřek a přívalových dešťů. Počasí je celkově klidnější, po ránu přibývá mlh a nízké oblačnosti, které se však zatím rychle rozpouštějí. Je to měsíc dozrávajícího ovoce, vinobraní a příprav na nadcházející zimu.

Jaké je zářijové sluníčko? Ještě hezky září a hřeje!

Z hlediska astrologie se Slunce po první dvě zářijové dekády nachází ve znamení Panny, v poslední dekádě pak vstupuje do znamení Vah.

V průběhu září u nás dochází k zřetelnému zkracování dne a slábnutí energie slunečního záření. V zeměpisných šířkách Česka (kolem 50. rovnoběžky) se den během září zkrátí zhruba o 1 hodinu a 47 minut. Dvaadvacátého nebo třiadvacátého dne v měsíci obvykle nastává důležitý milník – podzimní rovnodennost. V pravé poledne tehdy sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník a Slunce se přesouvá dále na jižní polokouli, kde tímto okamžikem začíná astronomické jaro.

U nás na začátku září dopadají v pravé poledne sluneční paprsky na zem pod úhlem asi 48°. V den podzimní rovnodennosti je to zhruba 40° a na samém konci měsíce už jen asi 37°. Délka zářijových dnů a síla zářijového slunce odpovídají jarnímu sluníčku – od poloviny dubna (začátek září) až po polovinu března (konec září).

Pro naše předky mělo září značný praktický i symbolický význam, proto se s ním pojí celá řada pranostik. Pojďme si připomenout alespoň ty nejznámější.