Důvod pro tak silné proudění nad naší zemí můžeme hledat v postavení tlakových útvarů nad Evropou. Zatímco západ Evropy opanuje hluboká a velice rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu, nad východ Evropy zasahuje hřeben vysokého tlaku vzduchu od jihovýchodu. Na poměrně malém prostoru mezi střední a východní Evropou se tak vyskytuje výrazný rozdíl v hodnotách tlaku vzduchu, právě nad Českou republikou se přitom tlak vzduchu mění nejrychleji.

To při pohledu na synoptickou mapu poznáme díky zahuštěným izobarám (linie na mapě, které spojují oblasti se stejným tlakem vzduchu). Z oblasti tlakové výše vzduch proudí do oblasti tlakové níže, proudění je přitom odchylováno působením Coriolisovy síly, která je důsledkem rotace Země. Proudění je nejintenzivnější v místech, kde se tlak mění nejrychleji - pozorujeme zde silný vítr. Tento jev lze přirovnat k vodě, která teče z kopce do údolí, přičemž nejrychleji se pohybuje v místech, kde je spád kopce nejprudší.

V silném jihovýchodním proudění přitom v Česku soustavně svědčíme situaci, kdy vítr vane silněji nad Moravou a Slezskem, zatímco v Čechách vane vítr výrazně slabší. Za existencí tohoto jevu hledejme práci nejvyššího evropského pohoří. Alpy totiž stojí v cestě silnému větru směrem do Čech, vzduch je tak nucen toto vysoké pohoří obtékat, čímž však jeho proudění dále zesiluje - a to poznají v podobě nárazovitého jihovýchodního větru na Moravě a ve Slezsku, kdežto Čechy se nachází v závětří.

Čerstvý vítr s nárazy o rychlostech i přes 70 km/h má ve východní polovině našeho území pokračovat i v dalších dnech. Může docházet k drobnějším škodám, zejména lámaní větví nebo menších stromů.

Čerstvý vítr také snižuje pocitovou teplotu. Naopak během nočních hodin zabraňuje svižné proudění výraznějšímu poklesu teplot a tvorbě teplotní inverze. Teploty tak v místě s celonoční přítomností čerstvého větru zůstávají výrazně vyšší.