Jako kroupy jsou v meteorologii ozačovány ledové částice bílého zbarvení padající k zemskému povrchu, přičemž jejich výskyt je vázán na bouřkový mrak typu cumulonimbus.

Kroupy mohou nabývat různých tvarů, nejčastěji kulovitý ale i nepravidelný, s hrbolatým povrchem. Na průřezu kroupou můžeme pozorovat jednotlivé ledové vrstvy, které dokládají postupný nárůst ledové částice uvnitř bouřkového oblaku. V některých případech lze také pozorovat veliké kroupy, které vznikly srůstem (vzájemným zmrznutím) mnoha menších krup.

Jaký je tedy přesný mechanismus vzniku krup? V bouřkovém oblaku se vodní kapičky po určitou dobu vzhledem k vzestupným a sestupným proudům v rámci oblaku pohybují nějakou dobu nahodile směrem nahoru i dolů, než dopadnou na zem.

V nejsvrchnějších částech oblaku, kde panují teploty kolem – 30°C, se voda vyskytuje už pouze ve formě ledových krystalků. Ty se díky turbulentnímu proudění v bouřkovém oblaku dostávají níže, kde na sebe přibírají další vodní kapičky, aby je výstupný proud opět unesl do vrchních pater bouřkového mraku. Tento cyklus se může mnohokrát opakovat a kroupy při tom mohou značně narůst. Když už jsou kroupy natolik těžké, že je výstupný proud v bouřkovém oblaku nemůže udržet, padají k zemi.

Kroupy jsou vždy vázány na výskyt bouřek. Přesnou lokalizaci bouřek nebo třeba to, zda zrovna nějaká nemíří přímo k vám, můžete pozorovat na našem Meteoradaru. Aktuální výskyt blesků po celém světě pak můžete sledovat na našem Bleskradaru.