El Niño se hlásí? Severní Atlantik hlásí nový teplotní rekord - možné souvislosti.

Atlantik je aktuálně teplejší, než kdy vůbec v tuto roční dobu od počátků měření byl. Může za to jednak odlišené chování atmosférické cirkulace, svou roli by ovšem mohl hrát i fenomén El Niño.

Povrchové teploty moře v severním Atlantiku jsou v současnosti na rekordních úrovních pro období začátku léta. 11. června byla registrována teplota až 22,7 stupně, což je o půl stupně více než předchozí maximum z června 2010, podle studie University of Maine. Údaje pravidelného měření sahají až do roku 1981.

V některých oblastech byly dokonce naměřeny teploty vody až tři stupně nad průměrem, jako například v okolí Fuerteventury (jeden z Kanárských ostrovů). Neobvyklý průběh teplot v Atlantiku je pozorován od letošního jara, v posledních týdnech anomálie zesilují.

Za pozorovanými anomáliemi může stát celá řada příčin. Zřejmě se však jedná o souběh několika faktorů, které s ohledem na kladnou teplotní odchylku oceánů pracují ve vzájemné synergii.

Například již delší dobu je pozorováno, že Azorská tlaková výše nesetrvává na svém obyvklém místě, posunula se severovýchodním směrem. To má za následek výrazné oslabení pasátů.

Výsledkem zeslabených pasátů je i to, že povrchová voda v oceánu není dostatečně promíchávána - proto se rychleji prohřívá. Slabší pasáty také nedokážou odvát teplou vodu ze západního pobřeží Afriky, takže na její místo nemůže stoupat studená voda z větších hloubek.

Změněné vzorce chování vzdušné cirkulace však mohou souviset také s nástupem fáze El Niño v centrálním Pacifiku. Jak přesně to ovlivňuje Atlantik, je stále předmětem výzkumu.

Během El Niña je jako první zasažen tropický Pacifik. Neobvykle teplá voda se shromažďuje v centrálním Pacifiku a u pobřeží Jižní Ameriky. To spouští mimo jiné nepředvídatelné počasí kolem Pacifiku.

El Niño však také vede k vyšším teplotám v atmosféře. Není náhodou, že během fáze El Niño bývají měřeny globálně nejvyšší teploty - můžeme proto s vysokou pravděpodobností čekat celosvětově velmi teplé roky.

Pasáty vanoucí přes Saharu běžně přenášejí přes oceány velké množství saharského písečného prachu, který odráží a rozptyluje sluneční záření, což zpomaluje prohřívání oceánů. Pokud jsou pasáty slabší, znamená to menší množství písečného prachu s chladícím efektem nad oceány.

K oteplování světových oceánů samozřejmě i bez všech ostatních zmíněných vlivů přispívá sama o sobě globální změna klimatu. Až 90 procent z veškeré nadbytečné tepelné energie, která je na Zemi vázána vypouštěnými skleníkovými plyny, se shromažďuje v horních vrstvách oceánu. Zatím se to v případě oceánů projevilo nárůstem průměrné teploty asi o 0,9 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

Zajímavé je také to, že ekologičtější přístup, který značně limitoval emise síry do atmosféry a zbavil nás tak z velké části nebezpečných kyselých dešťů, se projevuje také menším množstvím aerosolů v atmosféře. Tyto aerosoly, jakkoliv škodlivé byly, odrážely, podobně jako saharský písek, část slunečního záření a zamezovaly tak přístupu určité části energie, která se nyní také podílí na vzrůstu teplot zemského povrchu i oceánů. Obsah síry se v posledních letech snížil také v lodním palivu.

Vzhledem k vyšším teplotám vody subtropického Atlantiku zde dochází k většímu výparu vody. Jakmile se střední Evropa dostane nad přední část oblasti nízkého tlaku vzduchu nad západní až jihozápadní Evropou, znamená to proudění velmi teplého a vlhkého vzduchu i k nám. Takové proudění je ideální pro vznik vydatných přeháněk a bouřek.