Dění ve stratosféře: Možné dopady slabého polárního víru na zimní počasí v Česku

Ve stratosféře nad severními polárními oblastmi v posledních dnech došlo k jevu zvanému „náhlé stratosférické oteplení“. O co jde a jaké to může mít dopady na naše počasí?

Stratosférické oteplení posledních dnů je o něco slabší, než jaké ho predikovaly výpočetní modely, jeho načasování však modelům vyšlo skvěle. V atmosféře nad Evropou došlo k zeslabení zonálního proudění, tedy toho ze západu na východ, které do Česka obvykle přináší teplý a vlhký oceánský vzduch.

Náhlé stratosférické oteplení má co do činění s polárním vírem, a tedy i s průběhem zimního počasí v Evropě. Pojďme si jednotlivé termíny rozvést podrobněji.

Polární vír si lze charakterizovat jako vír studeného vzduchu, který se v zimním období vždy utváří nad severním pólem ve výškách nad 10 kilometrů (tedy ve vyšších vrstvách troposféry a ve spodní a střední stratosféře). Jedná se o rotující vzdušný „trychtýř“, který udržuje zásobu studeného vzduchu nad severními polárními oblastmi.

Pokud je polární vír silný, setrvává nad Arktidou a vzduch, který izoluje od jižnějších šířek, se dále citelně prochlazuje. Zároveň se tato studená masa nedostává dále na jih (= nenastávají náhlé vpády studeného vzduchu třeba do střední Evropy). Pokud ale polární vír oslabí, zintenzivní se proudění v severojižním smyslu na úkor toho západovýchodního. Jinými slovy dojde k otevření cesty pro propad arktického polárního vzduchu směrem na jih.

Občas se stává, že v průběhu zimy dojde nad polárními oblastmi k náhlému stratosférickému oteplení, a polární vír tím zeslábne. Dle všeho se tak v menší míře děje i právě nyní .

A právě vzhledem k tomuto oteplení dochází k oslabení zonálního proudění a v blízké budoucnosti naopak pravděpodobně dojde ke zvýraznění takzvaného meridionálního (severojižního) proudění, které snáze otvírá cestu studeným vpádům vzduchu od severovýchodu nebo severu dále na jih. Polární vír slábne.

Meteorologické modely již indikují, že k dalšímu stratosférickému oteplení, a tedy oslabení polárního víru, by mělo dojít mezi polovinou a koncem ledna.

Ačkoliv právě nastalé stratosférické oteplení klasifikujeme jako mírné, vyšplhaly se teploty ve stratosféře až k 2 stupňům nad nulou, což je asi 60 stupňů nad normálním stavem.

Oteplení ve stratosféře tak trochu překvapivě vyvolává často podstatné ochlazení v oblasti spodní troposféry, kde se odehrává naše počasí. Značné oslabení nebo rozpad polárního víru se ve střední a západní Evropě projevuje větší šancí na mrazivé, ale sušší počasí. Jižní Evropa se naopak může dočkat nezvykle intenzivního sněžení.

K definitivnímu rozpadu polárního víru však většinou dochází až na samém konci zimy, kdy k tomuto rozpadu vede sezonní oteplení atmosféry nad Arktidou. Důsledkem jarního rozpadu polárního víru vznikají tradiční prudké jarní studené vpády do střední Evropy. K opětovnému zformování polárního víru dochází opět na začátku další zimní sezony.