Březen 1970: I nížiny měly touto dobou přes půl metru sněhu!

Po letošní mimořádně teplé zimě (v Česku skončila jako druhá nejteplejší v historii měření), která byla s výjimkou několika mála dnů počátkem prosince a v lednu na sníh velice skoupá, můžeme zavzpomínat na rok, kdy byla situace docela jiná. Počátkem března roku 1970 trhala výška sněhové pokrývky rekordy napříč zemí.

Naprosto výjimečná byla s ohledem na množství sněhu zima na přelomu let 1969/1970, kterou jistě mnozí z nás stálě ještě pamatují. Sněžit tehdy začalo s pořádnou razancí již koncem listopadu, i v Praze se stihla rychle utvořit sněhová pokrývka mezi 30 až 40 centimetry silná.

Na naprosté většině území, a to včetně těch nejnižších a nejteplejších poloh, od konce listopadu ležel sníh nepřetržitě až do poloviny března (tuto délku nepřetržitého sněžného okna překonala jen poměrně nedávná zima 2005/ 2006, kdy sníh ležel v průměru ještě o několik dní déle, nebylo ho však tolik).

Sněžná zima 1969/1970 tehdy vyvrcholila až na svém konci - velmi vydatným sněžením ze čtvrtka 5. března na pátek 6. března 1970. Právě kolem šestého a sedmého března ležela i v českých nížinách sněhová pokrývka plošně o výšce mezi 20 až 70 cm.

Nejvíce nového sněhu za jediný den při této sněhové události v březnu 1970 spadlo v Luisině údolí v Orlických horách, během tak krátké doby tam spadlo plných 75 cm sněhu, celkově zde pak leželo 240 cm sněhu, což je hodnota, která v Orlických horách dosud zůstává nepřekonaná.

Mimořádné množství sněhu na poměry nižších poloh registrovalo zejména Polabí, část východních, středních a severozápadních Čech, kde plošně leželo 40-70 cm sněhu. Na většině stanic v této oblasti bylo právě počátkem března 1970 zaznamenáno absolutní maximum výšky sněhové pokrývky.

Takové množství sněhu samozřejmě tehdy působilo výrazné komplikace a omezení v dopravě silniční i železniční nebo v energetice. Docházelo také k výpadkům elektřiny.

Vzhledem k těmto okolnostem bylo pro mnoho lidí velmi obtížné plnit běžné povinnosti, jako je docházka do práce nebo do školy. V některých oblastech byl dokonce vyhlášen nouzový stav.

Vydatné sněžení do střední Evropy přinesla příhodná shoda okolností, kdy se naše území nacházelo v chladném severovýchodním proudění, a právě nad naším územím docházelo ke střetu tohoto chladného vzduchu s teplým a vlhkým vzduchem ze Středomoří. Na střetu těchto dvou vzduchových hmot nad naším územím docházelo k vytváření oblačnosti s bohatými sněhovými srážkami, které za nízkých teplot vytvářely sněhovou pokrývku i v nížinách.

Časté sněžení a relativně nízké teploty přitom panovaly i během ledna a února. Vydatné březnové sněžení tak dopadalo na již vytvořené zásoby sněhu, tvořila se tak nebývale vysoká sněhová pokrývka. Od poloviny března se pak postupně oteplovalo a sníh v nížinách pomalu odtával.