Bouřky 29.4.2023: Supercely a možná tornáda

Oficiální varování meteorologů na sobotní bouřky se naplnilo. Přechod bouřkové fronty byl místy doprovázen tvorbou takzvaných supercel (bouřek vykazujících rotaci). Na Svitavsku a v okolí Chotěboře je dokonce podezření na výskyt slabých tornád. Průzkumy škod stále trvají. Přinášíme vám stručný přehled toho, co se v tomto dni stalo.

Ač původní varování nebylo zcela jisté, že se vůbec naplní, nakonec se tak stalo. Zasažena byla zejména Vysočina a následně Znojemsko. Další škody napáchala supercela na Svitavsku. Znojemská bouře produkovala kroupy až do velikosti 2 cm, lokálně docházelo také k větší akumulaci menších krup a silnějším nárazům větru.

Vysočina svým terénem a nadmořskou výškou často "přitahuje" silnější bouřky a ani tento den nebyl výjimkou. Hasiči museli vyjíždět k více než tuctu událostí. Na mnoha místech se odstraňovaly popadané stromy či odklízelo bahno ze silnic a čerpala voda ze zatopených sklepů.

Přes Znojmo přešla nejvýraznější bouřková buňka, tzv. supercela. Zaznamenány byly kroupy a silnější nárazy větru. Tato bouře také zaskočila paraglaidistu, který byl vlivem povětrnostních podmínek zachycen v koruně stromů. Díky aplikaci Záchranka si zavolal pomoc, a snadno tak byl nalezen. Muže poté převezli ve vážném stavu letecky do Fakultní nemocnice Brno.

První podezření na výskyt tornáda je v obci Nejpín, nedaleko města Chotěboř. Podle radaru přes oblast procházel shluk menších bouřek. Jedno výraznější, původně osamocené jádro jdoucí mírně od severu k jihu (vůči dalším vznikajícím bouřkám, které se pohybovaly jinak od severozápadu) se s těmito bouřkami sloučilo právě v oblasti Chotěbořska. Je pravděpodobné, že tato osamocená buňka mohla být supercelou, vzhledem k netypickému postupu. Škody zaznamenané v obci Nejpín se stále prověřují a není jasné, zdali byly způsobené skutečně tornádem, a nebo jen silnými nárazy větru spojenými s přechodem bouřek, takzvaným downburstem.

Jde o meteorologický jev, jehož základním mechanismem je jakási kapsa nahromaděného chladného vzduchu a krup v horních částech bouřkového oblaku. Ta v jistém okamžiku začne klesat k zemi, což způsobí tání ledu a odpařování kapiček vody. Tím dochází k prudkému ochlazení a objem vzduchu se tak zvětší a stane se výrazně těžším než za normálních podmínek. Díky tomuto procesu se samozřejmě zvýší jeho pádová rychlost. K zemskému povrchu pak taková srážková "bomba" dopadá prudce a rozlévá se do všech stran. Narozdíl od tornáda v downburstu nedochází k žádné rotaci této vzduchové hmoty.

Škody hlášené z obce Lubná nedaleko Poličky ukazují na možný výskyt tornáda. Očitý svědek dokonce hovořil, že spatřil rotující oblačnou nálevku. Fotografie samotného tornáda se zatím nikde na sociálních sítích neobjevily. Podle radarových dat, buňka, která se v dané oblasti objevila, vykazovala tzv. hákové echo (hook echo). Což je jeden ze základních průvodních znaků rotujících bouří, zvaných supercel. Sama přítomnost "hook echa" na výskyt tornáda neukazuje, ale vzhledem k zaznamenaným škodám tuto pravděpodobnost zvyšuje, než kdyby tento radarový znak přítomen nebyl. Průzkum škod stále probíhá.

Situace jako ta, ke které došlo včera, se objevovaly nad naším územím vždy, je otázka, nakolik hraje roli lepší informovanost lidí a naše zkušenost s destruktivním tornádem na jižní Moravě a jak moc velkou roli zde hrají změny klimatu. Chladnější vzduch je obecně vždy "dynamičtější", tedy spojený s lepšími větrnými podmínkami. To může ve spojení s nestabilní a vlhčí vzduchovou hmotou (na modelech znázorňované jako tzv. CAPE) napomáhat rozvoji bouřek, které mají tendenci vykazovat rotaci, což logicky zvyšuje riziko dalších nebezpečných doprovodných jevů, mezi které patří i tornáda.