Zhoršená kvalita ovzduší: Chování během smogové situace

Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k trvání teplotní inverze a slabému proudění v Česku trvá. Jak se chovat ve dnech, kdy venku nedýcháme zrovna svěží vzdoušek, a co naše plíce v těchto dnech dráždí nejvíce?

Znečištění ovzduší v situacích, jaké čelíme právě nyní, bývá nejzávažnější zejména během dvou časových úseků v rámci dne. Jednak je to období zhruba mezi 6. až 10. hodinou ráno/dopoledne a jednak je to období pozdního odpoledne a večera. Důvodem je vrcholící dopravní zátež, zejména ve večerním termínu se také přidává fakt, že mnozí lidé po návratu domů začínají zatápět tuhými palivy. Navíc právě ráno a večer bývají nejhorší rozptylové podmínky a škodliviny mají jen velmi omezenou možnost se pod inverzní pokličkou efektivně rozptylovat.

V žádném případě bychom se během dnů se zhoršenou kvalitou ovzduší neměli vyhýbat větrání. Naakumulovaný oxid uhličitý v domácnostech je třeba dostat pryč - doporučuje se proto velice krátké a intenzivní větrání aspoň čtyřikrát denně.

I ve dnech se zhoršenou kvalitou ovzduší se doporučuje aspoň krátká fyzická aktivita ve venkovním prostředí. Ideálně půlhodinová procházka svižným tempem v čase, kdy parametry znečištěného ovzduší nedosahují maximálních hodnot. Nedoporučuje se nošení roušky. Vhodné je dočasně zvýšit příjem vitaminů C a D a na zdravou, vyváženou a pestrou stravu dbát ještě důrazněji.

Největším problémem českého ovzduší jsou v nynějších dnech zejména suspendované prachové částice, které jsou natolik jemné, že naše dýchací soustava je nedokáže rozpoznat a účinně je odfiltrovat. Takto jemný prach má schopnost se pak skrze plíce dostat až hluboko do našeho organismu.

Na stanicích, které měří parametry kvality ovzduší, se sledují mimo jiné i hmotnostní koncentrace prachových částic v ovzduší - typicky udávané v mikrogramech prachu na metr krychlový vzduchu. Sledované parametry vystihující koncentraci suspendovaného prachu v ovzduší se typicky dělí do kategorií PM10 (z anglického Particulate Matter) a PM2,5. Množina částic PM10 obsahuje koncentraci prachových částic s průměrem do 10 mikrometrů. Ještě nebezpečnější je kategorie suspendovaných prachových částic PM2,5, kam spadají veškeré prachové částice s průměrem do 2,5 mikrometru.

Hlavním zdrojem PM v našem ovzduší je v současných dnech zejména lokální vytápění domácností, které probíhá ve starých kotlích na tuhá paliva. V menší míře se na obsahu PM v ovzduší podílí také energetika, spíše zanedbatelnou měrou také doprava. Významnou roli může hrát také přeshraniční přenos prachových částic na naše území. Samotná doprava zvyšuje hlavně koncentrace oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a plynných uhlovodíků, a to zejména v prostředí větších měst a jejich okolí.

V minulosti býval nejproblematičtější složkou znečištěného ovzduší v Česku oxid siřičitý, jeho největšími producenty byly elektrárny spalující méně kvalitní hnědé uhlí s vyšším obsahem síry (a také rtuti). Vzhledem k technickým opatřením, která byla v prostředí uhelných elektráren v 90. letech minulého století implementována, problém s produkcí popílku i oxidu siřičitého do velké míry ustoupil.

Očekáváme, že během neděle by se na většině našeho území měla teplotní inverze rozrušit, teploty stoupnou a povane silnější vítr, kvalita ovzduší se začne opět výrazně zlepšovat. Především v zimním období u nás jsou však inverzní situace s přechodným zhoršením kvality ovzduší poměrně běžné.